Mistra Kyliána každý pozná. Na jeho choreografii tančí Národní divadlo i ČT art

Nahrávám video
Choreografie Jiřího Kyliána v Národním divadle
Zdroj: ČT24

Balet Národního divadla vzdává hold jednomu z největších světových choreografů, českému rodákovi Jiřímu Kyliánovi. Inscenaci Mosty času, sestavenou ze čtyř Kyliánových choreografií, poprvé uvede 11. října – a ČT art premiéru významné taneční události odvysílá v přímém přenosu. Vůbec prvním, s nímž umělec mimo své domovské působiště souhlasil. Přenos začíná ve 20:15, o přestávkách osobnost Jiřího Kyliána připomene dokumentární portrét. Představení bude zároveň živě přenášeno na náměstí Václava Havla před Národním divadlem.

Choreografie, z nichž jsou složeny Mosty času, vytvořil Kylián původně pro Nizozemské taneční divadlo (Nederlands Dans Theater – NDT). Inspiroval se v nich hudbou Igora Stravinského, Antonia Vivaldiho nebo Wolfganga Amadea Mozarta.

Program otevírá Žalmová symfonie – jedna z prvních Kyliánových choreografií, jimiž si získal věhlas v tanečním světě. Pochází z doby, kdy jako umělecký šéf NDT teprve začínal, na českém pódiu se uvedení dočkala až nyní.

„Ta choreografie je čtyřicet let stará. Chtěl jsem, aby byl vidět vývoj práce, od doby, co jsem Prahu opustil, až skoro dodneška,“ poznamenává Kylián. Do světa se vydal na konci šedesátých let po ukončení pražské taneční konzervatoře. Prošel balety v Londýně a Stuttgartu a poté zakotvil v Haagu, kde působil čtvrtstoletí a dovedl tamní taneční soubor na světovou špičku.

Tanec nevyjadřuje jen radost, smutek nebo jiné citové rozpoložení, může být i modlitbou, rituálem, terapií nebo intelektuální strukturou. Tanec má nekonečné množství abstraktního, nebo realistického ztvárnění. A když se dělá profesionálně, je to, jako by tanečník říkal: Já jsem umělecké dílo.
Jiří Kylián

Žalmovou symfonii doplňují tři další choreografie. Bella Figura si pohrává s hranicí mezi skutečností a sny, na níž se umělci neustále pohybují. Šest tanců vychází z korespondence mezi Mozartem a jeho ženou Konstance. Do Petite Mort zapojil Kylián jako rovnocenné partnery k tanečníkům také kordy. Tento kus před dvěma lety uvedlo Národní divadlo v Brně jako vůbec první Kyliánovu tvorbu v historii tamní baletní scény. 

Zmíněné choreografie pocházejí z Kyliánova pozdějšího tvůrčího období, kdy prosazoval jednodušší scénografii a spíše se soustředil na světelný design. Odtud označení „černobílé balety“ pro takové jeho choreografické práce.

Kylián - Mosty času: Žalmová symfonie
Zdroj: Sergej Gherciu/Národní divadlo v Praze

„Jeho pohyby jsou tak specifické, že každý, kdo je vidí na jevišti, pozná, že to je mistr Kylián,“ upozorňuje na nezaměnitelný choreografický rukopis Jiřího Kyliána první sólista baletu ND Michal Štípa. 

U příležitosti představení Mosty času se na Novou scénu navíc vrací výstava Celebrating Kylián!, kterou Národní divadlo připravilo k choreografovým loňským sedmdesátým narozeninám. K vidění jsou kostýmy i fotografie z jeho nejslavnějších představení, kterých dosud celkem vytvořil více než sto. Multimediální instalaci si lze prohlédnout do 25. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
před 29 mminutami

Nebyly to zlomené osobnosti, říká Surovcová o knize rozhovorů na hraně života

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.
před 1 hhodinou

Národní galerie otevírá tři výstavy. Méně okázalosti, přeje si v budoucnu dočasná ředitelka

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
před 4 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Tajemství sýkorek, Matka či Pillion

Ke zhlédnutí v českých kinech je nově například nekonvenční romance Pillion. Britský snímek o vztahu mladíka z londýnského předměstí s tajemným členem motorkářského gangu zapadá do oblíbeného subžánru o dospívání mileniálů. Ve francouzském animovaném filmu Tajemství sýkorek odkrývá devítiletá Lucie rodinné tajnosti. V životopisném dramatu Matka ztvárnila herečka Noomi Rapaceová, známá třeba z adaptace krimi série Milénium, matku Terezu. Portrét řeholnice se soustředí na dobu, než se stala celosvětově známou osobností. Tuzemská kinematografie do kin vysílá Nevděčné bytosti režiséra Olma Omerzua. Řeší komplikované rodinné vztahy během jedné dovolené.
před 5 hhodinami

Čeho to je obraz? Rusko se vrací na prestižní výtvarné bienále

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
před 7 hhodinami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
před 21 hhodinami

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026
Načítání...