Mistra Kyliána každý pozná. Na jeho choreografii tančí Národní divadlo i ČT art

Nahrávám video
Choreografie Jiřího Kyliána v Národním divadle
Zdroj: ČT24

Balet Národního divadla vzdává hold jednomu z největších světových choreografů, českému rodákovi Jiřímu Kyliánovi. Inscenaci Mosty času, sestavenou ze čtyř Kyliánových choreografií, poprvé uvede 11. října – a ČT art premiéru významné taneční události odvysílá v přímém přenosu. Vůbec prvním, s nímž umělec mimo své domovské působiště souhlasil. Přenos začíná ve 20:15, o přestávkách osobnost Jiřího Kyliána připomene dokumentární portrét. Představení bude zároveň živě přenášeno na náměstí Václava Havla před Národním divadlem.

Choreografie, z nichž jsou složeny Mosty času, vytvořil Kylián původně pro Nizozemské taneční divadlo (Nederlands Dans Theater – NDT). Inspiroval se v nich hudbou Igora Stravinského, Antonia Vivaldiho nebo Wolfganga Amadea Mozarta.

Program otevírá Žalmová symfonie – jedna z prvních Kyliánových choreografií, jimiž si získal věhlas v tanečním světě. Pochází z doby, kdy jako umělecký šéf NDT teprve začínal, na českém pódiu se uvedení dočkala až nyní.

„Ta choreografie je čtyřicet let stará. Chtěl jsem, aby byl vidět vývoj práce, od doby, co jsem Prahu opustil, až skoro dodneška,“ poznamenává Kylián. Do světa se vydal na konci šedesátých let po ukončení pražské taneční konzervatoře. Prošel balety v Londýně a Stuttgartu a poté zakotvil v Haagu, kde působil čtvrtstoletí a dovedl tamní taneční soubor na světovou špičku.

Tanec nevyjadřuje jen radost, smutek nebo jiné citové rozpoložení, může být i modlitbou, rituálem, terapií nebo intelektuální strukturou. Tanec má nekonečné množství abstraktního, nebo realistického ztvárnění. A když se dělá profesionálně, je to, jako by tanečník říkal: Já jsem umělecké dílo.
Jiří Kylián

Žalmovou symfonii doplňují tři další choreografie. Bella Figura si pohrává s hranicí mezi skutečností a sny, na níž se umělci neustále pohybují. Šest tanců vychází z korespondence mezi Mozartem a jeho ženou Konstance. Do Petite Mort zapojil Kylián jako rovnocenné partnery k tanečníkům také kordy. Tento kus před dvěma lety uvedlo Národní divadlo v Brně jako vůbec první Kyliánovu tvorbu v historii tamní baletní scény. 

Zmíněné choreografie pocházejí z Kyliánova pozdějšího tvůrčího období, kdy prosazoval jednodušší scénografii a spíše se soustředil na světelný design. Odtud označení „černobílé balety“ pro takové jeho choreografické práce.

Kylián - Mosty času: Žalmová symfonie
Zdroj: Sergej Gherciu/Národní divadlo v Praze

„Jeho pohyby jsou tak specifické, že každý, kdo je vidí na jevišti, pozná, že to je mistr Kylián,“ upozorňuje na nezaměnitelný choreografický rukopis Jiřího Kyliána první sólista baletu ND Michal Štípa. 

U příležitosti představení Mosty času se na Novou scénu navíc vrací výstava Celebrating Kylián!, kterou Národní divadlo připravilo k choreografovým loňským sedmdesátým narozeninám. K vidění jsou kostýmy i fotografie z jeho nejslavnějších představení, kterých dosud celkem vytvořil více než sto. Multimediální instalaci si lze prohlédnout do 25. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 11 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 12 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...