Nejslavnější český režisér Miloš Forman slaví 18. února pětaosmdesáté narozeniny. Herci si z natáčení pod jeho režií odnášejí především to, že jde o pohodového člověka, který na ně nikdy nekřičel a umí kolem sebe vytvořit přátelskou atmosféru. Kdyby ale neměl obavy z vojny, k filmu by se možná nikdy nedostal.
Miloš Forman slaví 85. narozeniny. K filmu se dostal i díky obavám z vojny
Svoje dětství popisuje Forman jako směsici nádherných a děsivých vzpomínek. Narodil se jako třetí dítě v protestantské rodině v Čáslavi a léta trávil v malém hotelu rodičů u Máchova jezera. Když mu bylo osm let, jeho otce zatklo gestapo a z koncentračních táborů už se stejně jako jeho matka nikdy nevrátil.
Na internátu s Václavem Havlem
V poválečných letech se věnoval hlavně studiu na chlapecké internátní škole v Poděbradech, kde se setkal s prvními přáteli, kteří mu vydrželi po celý život – v čele s Ivanem Passerem a Václavem Havlem. Ten v roce 1995 také Formanovi předal státní vyznamenání, konkrétně medaili prezidenta České republiky Za zásluhy.
V Praze si Forman dodělal maturitu a potom studoval na pražské FAMU, protože na DAMU se nedostal. „Kdybych nešel na vysokou, musel bych jít na vojnu. Tak jsem rychle hledal, kde se ještě dělají dodatečné zkoušky na vysokou. Byly tři – báňská a hutní, právnická a scenáristika na FAMU. Tak jsem se přihlásil na všechny tři. Na scenáristiku mě naštěstí vzali,“ vzpomínal v roce 2009 v pořadu Zlatá šedesátá.
Události: Režisérovi Miloši Formanovi je 85 let (zdroj: ČT24)
Nejamatérštější film, který na Barrandově vznikl
Štěstí to ale bylo hlavně pro českou kinematografii. Na přelomu 50. a 60. let koupil Forman první kameru z východního Německa a potkal Miroslava Ondříčka, který se stal jeho dvorním kameramanem. Natočili spolu debut Konkurs, který byl podle Formana „nejamatérštějším filmem, který kdy na Barrandově vznikl“.
Pak už přišel první celovečerní film Černý Petr, který Formanovi vynesl hlavní cenu v Locarnu a také první letenku do New Yorku. Polovina šedesátých let byla ve znamení Lásek jedné plavovlásky a s nimi přišla i první nominace na Oscara za zahraniční film.
Pohodář, který nikdy nekřičel
Průlomová byla rovněž inscenace jazzové opery Dobře placená procházka, která se běžně hrála v Semaforu. „Přišel se žánrem, který se v té době ve filmové a televizní produkci nevyskytl. Zároveň to měla být vstupenka pro Jiřího Šlitra, aby se dostal na Západ,“ řekl v pořadu Devadesátka filmový historik Jan Lukeš.
Vedle dua Suchý, Šlitr si v inscenaci zahrála i zpěvačka Eva Pilarová. Na natáčení dodnes ráda vzpomíná: „Byl vždycky vlídnost sama. Při natáčení na nás nikdy nekřičel, byl to pohodový člověk. Všem nám nabídl tykání.“
Pilarová: Při natáčení na nás nikdy nekřičel, byl to pohodový člověk (zdroj: ČT24)
V osmašedesátém míří ještě za vlády Alexandra Dubčeka do všech kin snímek Hoří, má panenko. Forman v něm obsadil do rolí hasičů skutečné požárníky z Vrchlabí, kteří mu potom pomohli i v boji proti cenzuře. Zástupci státního filmu měli ke snímku řadu výhrad, hasiči se ale Formana zastali a pravdivost řady historek použitých ve filmu osobně cenzorům potvrdili.
Film se ale hrál jen do doby, než do Prahy vjely sovětské tanky. Dalších dvacet let se nesměl promítat a Forman poté emirgroval. Do Spojených států přijel už v roce 1967 na pozvání Paramountu a jak sám tvrdí, stát se Američanem tehdy neměl v úmyslu. Pak ale přišla srpnová invaze.
Taking Off měl na Američany moc otevřený konec
V domku v New Yorku se zrodil scénář k prvnímu americkému filmu Taking Off (1971), který byl podle Formana propadák. Sám ho nazývá svým posledním českým filmem, který Američané nemohli pochopit, protože měl příliš otevřený konec. „Hrdinové se vrací ke své všednosti a prakticky se nijak neproměnili. Tradice americké kinematografie si žádala jinou katarzi, vítězného hrdinu,“ poznamenal kurátor Národního filmového archivu Věroslav Hába.
Varhan Orchestrovič Bauer: Miloš Forman infikuje lidi kolem sebe skvělými nápady (zdroj: ČT24)
„Nejvíc si ho vážím za to, že se nenaštval, když Taking Off v Americe propadlo. Pro mě je to jeho nejlepší film. Jak není vztahovačný, ale je to milý a fajn člověk, tak si z toho vzal poučení, místo aby ho to znechutilo a vrátil se do Evropy,“ poznamenal filmový režisér a scénárista Petr Zelenka.
Forman si totiž právě díky tomto filmu uvědomil, že musí vstoupit do nové žánrové roviny. „Zjistil, že pokud chce uspět, tak to budou přepisy, adaptace literatury nebo divadelních her. Toho se držel a velmi uspěl,“ dodává Hába.
Oscarové kukačky
Impulsem pro další film byl v první polovině 70. let román od Kena Kaseyho, který přišel Formanovi poštou. Následný snímek Přelet nad kukaččím hnízdem mu přinesl nejen stovky milionů dolarů, ale také pět Oscarů včetně těch za nejlepší herecké výkony, režii i film roku.
Slavil i s filmovou adaptací hippies muzikálu Vlasy, který si zamiloval už deset let předtím. Vzpomíná, že film nakonec nic neprodělal, ale ani nevydělal. Přesto dodnes patří k těm, které údajně svým známým promítá nejčastěji.
Osobnosti českého filmu přejí Miloši Formanovi k jeho 85. narozeninám (zdroj: ČT24)
Amadeus s tajnou policií v zádech
Na přelomu 70. a 80. let viděl Forman v londýnském divadle premiéru hry o souboji geniálního Mozarta s věčně průměrným Salierim a okamžitě se rozhodl, že látku zfilmuje. V roce 1982 se kvůli tomu vrátil do Prahy. Natáčení i jeho soukromý život ale po celou dobu sledovala tajná policie, která svoje lidi dosadila i přímo do štábu. Žádné větší problémy ale podle Formana nakonec při natáčení nevznikly a v roce 1985 obdržel snímek dalších osm Oscarů.
Malého Mozarta si ve filmu zahrál tehdy devítiletý klavírní virtuóz Miroslav Sekera. „Samozřejmě jsem si vůbec neuvědomoval, že mám tu možnost být přítomen takovému velkému filmovému počinu. Nejsilnějším zážitkem pro mě tehdy byl asi to, že mě na Barrandov vozila na kostymérské zkoušky veliká limuzína,“ vzpomínal v pořadu Devadesátka.
Vyprodané Národní divadlo
V polovině devadesátých let začal Forman pracovat na svém nejkontroverznějším snímku Lid versus Larry Flynt. Film vzbudil velký ohlas i naděje na Oscary, přišel ale sloupek feministické novinářky v New York Times, který snímek kritizoval a podle Formana spustil vlnu další neoprávněné kritiky, která naděje na další ceny pohřbila.
Aktuality z roku 1990: Forman a Pištěk přijeli na karlovarský festival na kolech (zdroj: Aktuality)
Do České republiky se Forman znovu vrátil 12. července 1990. Když přijel na Karlovarský filmový festival z Paříže na kole. Úspěch na domácí scéně pak slavil v dubnu 2007, kdy mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery Dobře placená procházka, které spolurežíroval se svým synem Petrem. Sály ve Zlaté kapličce byly zcela vyprodané.
Narodil se 18. února 1932 v Čáslavi. Jeho rodiče zemřeli v koncentračním táboře, on sám pak společně s bratry vyrůstal v internátní škole, kde se potkal třeba s Václavem Havlem nebo Ivanem Passerem.
Vystudoval dramaturgii na FAMU a krátce pracoval v televizi. Postupně natočil snímky Konkurs a Černý Petr (1963), Lásky jedné plavovlásky (1966) a konečně Hoří, má panenko (1967). A byl to právě posledně jmenovaný film, který se stal jeho „legální letenkou do Ameriky“.
Za mořem však čekalo vystřízlivění. Taking Off z roku 1971 v kinech naprosto propadlo. Sám Forman neúspěch komentoval slovy: „Moje filmařské instinkty byly příliš české. V každém případě jsem musel změnit styl práce.“
Jeho další snímek, Přelet nad kukaččím hnízdem (1975), posbíral hned pět Oscarů ve všech hlavních kategoriích. Následující Vlasy (1979) ani Ragtime (1981) sice tak strhující úspěch neměly, ale Amadeus (1984) a osm Oscarů vrátili Formana zpátky na vrchol světového filmového umění.
Snímky Valmont (1989), Lid versus Larry Flynt (1996), Muž na Měsíci (1999) a konečně ani Goyovy přízraky (2006) Amadea nepřekonaly. Dlouho plánovaný film Mnichovský přízrak pak nakonec skončil ve stadiu příprav.
V dubnu 2007 mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Dobře placená procházka, které spolurežíroval se svým synem Petrem Formanem.
Z manželství s herečkou Věrou Křesadlovou má Miloš Forman dvojčata Petra a Matěje. V současnosti žije s manželkou Martinou a dalšími dvojčaty Jimem a Andym na farmě v Connecticutu v USA.
Miloš Forman