Metaforický svět Jezdců v divadle Ponec

„Hlavní inspirací pro tuto inscenaci pro mě byli ptáci. Jejich bohatý svět nad námi, mytologický rozměr, jejich charaktery a úžasná dynamika. Jsou pro mě prostředkem, jak ukázat chování a toleranci k jiným bytostem,“ říká Lenka Vagnerová o svém novém představení Jezdci, které bylo od svých listopadových premiér poprvé reprízováno v divadle Ponec 21. ledna.

Inscenace je plná dynamického pohybu a tance a přitom připomíná snové obrazy. Světelný design i kostýmy jsou laděny do zlatavých, oku lahodících barevných tónů, vše jako by se odehrávalo v jakémsi měděném oparu. Jednotlivé scény jsou nenásilně ohraničeny a od sebe odděleny, zdánlivě nenavazují a zároveň přirozeně plynou jedna za druhou. Volná inspirace světem ptáků prostupuje celým představením, diváci pozorují například krmení ptáčat ve světelné sprše, objevují se motivy lovu, dravosti, nespoutanosti v letu, zcela svobodného a ničím neomezeného pohybu.

Ptačí svět však není hlavním a jediným tématem, nýbrž spíše jakýmsi východiskem pro rozvíjení dalších myšlenek poplatných i světu lidskému – svobody, volnosti, divokosti, na druhou stranu i omezení a určité stísněnosti. Choreografka každým jednotlivým pohybem a nápadem sděluje to, co je obsaženo v jejím nitru, každá situace má svou vlastní výpověď. Melancholické a poutavé hluboké metafory střídají pro odlehčení momenty zábavné a vtipné, ani v nejmenším však plytké. Každý obraz je jiný, neopakovatelný, všechny přitom krásně výtvarně pojaté a zároveň obsahující velkou filozofickou hloubku. A každý divák si v nich najde to své. Mně některé opravdu asociovaly mytologické výjevy, jiné zase tajemné scény Dürerových renesančních mědirytin. Radost pohledět.

Představení je postaveno na pětici interpretů (Andrea Opavská, Tereza Voříšková, Ladislav Cmorej, Tomáš Červinka a Pavel Mašek), z nichž každý je individualitou, opravdovou osobností, zároveň však dobře fungují a souzní i jako seskupení. Hraje zde jak síla jednotlivce, tak všech coby soudržné taneční skupiny. Musím vyzdvihnout Terezu Voříškovou, která sice od útlého věku zájmově tančila, dnes se ale věnuje především herectví. Oko nezkušeného diváka by si ji v Jezdcích mohlo s profesionální tanečnicí docela snadno splést. Do pohybových kreací se stejně jako ostatní vrhá naplno, s absolutním odhodláním a vervou, výborně zvládá i vcelku náročnou partneřinu, k tomu přidává expresivní výraz.

Především dvě scény z Jezdců mi utkvěly v hlavě a v obou dvou je právě Tereza Voříšková ústřední interpretkou. Jednou se představuje jako lidské torzo bez nohou nasoukané do teplé bundy, bezbranné ptáčátko v červeném skafandru, které dva muži přitáhnou jako balík na scénu a pohazují si s ním dle vlastní libosti, aby se nakonec role otočily a sama šikanovaná se stala tou, která komanduje a útočí na důstojnost druhých. Podruhé Voříšková exceluje jako prostovlasá svůdná siréna, která za pomoci dvou tanečníků vztyčená vysoko nad jevištěm pluje v prostoru, láká a svádí svého námořníka. Divoce na něj prská a syčí, sápe se po něm, přitahuje ho k sobě jako magnet a nedá si pokoj, dokud ho nelapí do svých sítí a nezahubí.

Lenka Vagnerová je nejen velmi produktivní, ale i úspěšnou choreografkou, vzpomeňme například její inscenace Mah Hunt nebo Perfektní den aneb Mr. Gluteus Maximus. Jezdci jsou prvním počinem pod hlavičkou nové skupiny tanečního a pohybového divadla nesoucí její jméno – Lenka Vagnerová & Company. Je to dílo originální, uvědomuji si, že leckdy slovy vlastně ne dost dobře popsatelné – každý si z něj odnese opravdu velmi individuální dojmy. Každopádně je to dílo, které zaručuje, že o talentu Lenky Vagnerové ještě hodně uslyšíme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Hudba nemá být jarní vánek.“ Rapper Maniak natáčí album v přímém přenosu

Brněnský rapper Maniak vydá v pátek nové album. V tuto chvíli stále ještě vzniká – v přímém přenosu a za dohledu fanoušků. Do podobného experimentálního projektu se pustil jako první z tuzemských hudebníků.
před 1 hhodinou

Hudba není o dokonalosti, patří k ní risk, říká oceňovaný dirigent Hrůša

Dirigent Jakub Hrůša sbírá světová ocenění a pracuje s předními orchestry. Aktuálně působí jako hudební ředitel Královské opery v Londýně, za dva roky se stane šéfdirigentem České filharmonie. „Je to nádherné spojení intelektu a emoci,“ prohlásil mimo jiné o dirigování v pořadu Hyde Park Civilizace.
před 3 hhodinami

Lidé se loučili s Janou Brejchovou. Pro ČT na ni zavzpomínaly Adamovská či Kolářová

Do pražského kina Lucerna se mohla v úterý veřejnost přijít rozloučit s Janou Brejchovou. Vzniklo zde pietní místo, kde mohli příchozí vzdát hold herečce, která zemřela 6. února. Mělo jít o tichou vzpomínku, nikoliv pohřeb. Na Brejchovou vzpomínali také ve vysílání ČT24 její kolegové a přátelé.
10:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Než se vila v Plzni stala památkou, nový majitel ji zboural

Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.
15. 2. 2026

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026
Načítání...