Metaforický svět Jezdců v divadle Ponec

„Hlavní inspirací pro tuto inscenaci pro mě byli ptáci. Jejich bohatý svět nad námi, mytologický rozměr, jejich charaktery a úžasná dynamika. Jsou pro mě prostředkem, jak ukázat chování a toleranci k jiným bytostem,“ říká Lenka Vagnerová o svém novém představení Jezdci, které bylo od svých listopadových premiér poprvé reprízováno v divadle Ponec 21. ledna.

Inscenace je plná dynamického pohybu a tance a přitom připomíná snové obrazy. Světelný design i kostýmy jsou laděny do zlatavých, oku lahodících barevných tónů, vše jako by se odehrávalo v jakémsi měděném oparu. Jednotlivé scény jsou nenásilně ohraničeny a od sebe odděleny, zdánlivě nenavazují a zároveň přirozeně plynou jedna za druhou. Volná inspirace světem ptáků prostupuje celým představením, diváci pozorují například krmení ptáčat ve světelné sprše, objevují se motivy lovu, dravosti, nespoutanosti v letu, zcela svobodného a ničím neomezeného pohybu.

Ptačí svět však není hlavním a jediným tématem, nýbrž spíše jakýmsi východiskem pro rozvíjení dalších myšlenek poplatných i světu lidskému – svobody, volnosti, divokosti, na druhou stranu i omezení a určité stísněnosti. Choreografka každým jednotlivým pohybem a nápadem sděluje to, co je obsaženo v jejím nitru, každá situace má svou vlastní výpověď. Melancholické a poutavé hluboké metafory střídají pro odlehčení momenty zábavné a vtipné, ani v nejmenším však plytké. Každý obraz je jiný, neopakovatelný, všechny přitom krásně výtvarně pojaté a zároveň obsahující velkou filozofickou hloubku. A každý divák si v nich najde to své. Mně některé opravdu asociovaly mytologické výjevy, jiné zase tajemné scény Dürerových renesančních mědirytin. Radost pohledět.

Představení je postaveno na pětici interpretů (Andrea Opavská, Tereza Voříšková, Ladislav Cmorej, Tomáš Červinka a Pavel Mašek), z nichž každý je individualitou, opravdovou osobností, zároveň však dobře fungují a souzní i jako seskupení. Hraje zde jak síla jednotlivce, tak všech coby soudržné taneční skupiny. Musím vyzdvihnout Terezu Voříškovou, která sice od útlého věku zájmově tančila, dnes se ale věnuje především herectví. Oko nezkušeného diváka by si ji v Jezdcích mohlo s profesionální tanečnicí docela snadno splést. Do pohybových kreací se stejně jako ostatní vrhá naplno, s absolutním odhodláním a vervou, výborně zvládá i vcelku náročnou partneřinu, k tomu přidává expresivní výraz.

Především dvě scény z Jezdců mi utkvěly v hlavě a v obou dvou je právě Tereza Voříšková ústřední interpretkou. Jednou se představuje jako lidské torzo bez nohou nasoukané do teplé bundy, bezbranné ptáčátko v červeném skafandru, které dva muži přitáhnou jako balík na scénu a pohazují si s ním dle vlastní libosti, aby se nakonec role otočily a sama šikanovaná se stala tou, která komanduje a útočí na důstojnost druhých. Podruhé Voříšková exceluje jako prostovlasá svůdná siréna, která za pomoci dvou tanečníků vztyčená vysoko nad jevištěm pluje v prostoru, láká a svádí svého námořníka. Divoce na něj prská a syčí, sápe se po něm, přitahuje ho k sobě jako magnet a nedá si pokoj, dokud ho nelapí do svých sítí a nezahubí.

Lenka Vagnerová je nejen velmi produktivní, ale i úspěšnou choreografkou, vzpomeňme například její inscenace Mah Hunt nebo Perfektní den aneb Mr. Gluteus Maximus. Jezdci jsou prvním počinem pod hlavičkou nové skupiny tanečního a pohybového divadla nesoucí její jméno – Lenka Vagnerová & Company. Je to dílo originální, uvědomuji si, že leckdy slovy vlastně ne dost dobře popsatelné – každý si z něj odnese opravdu velmi individuální dojmy. Každopádně je to dílo, které zaručuje, že o talentu Lenky Vagnerové ještě hodně uslyšíme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 5 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 9 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 9 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
včera v 20:17

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
včera v 17:24

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
včera v 12:31

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...