Město 44: Polsko prožívá varšavské povstání na plátně

Varšava - Během jediného týdne od premiéry dokázal film Město 44 přilákat do kin dvě stě tisíc diváků. Válečnou romanci z okupované Varšavy, jež se postaví na odpor německému nacismu a bolestně vykrvácí, režíroval mladý a nezavedený Jan Komasa a na vizuálních efektech polského velkofilmu se spolupodíleli i Češi.

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Město 44 - válečný velkofilm a romance v jednom
Zdroj: ČT24

Město 44 (Miasto 44) na pozadí jednoho z nejvýznamnějších momentů polských dějin ve 20. století vypráví příběh mladého Štefana, který převzal roli hlavy rodiny poté, co jeho otec (důstojník polské armády) zemřel v září 1939. Nyní se píše rok 1944, Štefan pracuje v továrně Wedel pod neustálým dohledem nacistické zvůle; matce slibuje, že se nezapojí do mohutné sítě polského odboje, ale když se mu naskytne příležitost, nakonec se stejně připojí k činnosti podzemní Zemské armády. Navíc se zamiluje – do citlivé Biedronky.

Film Jana Komasy se otevřeně inspiruje hollywoodskou produkcí, a to nejen příběhem lásky na pozadí válečných zkoušek, ale i tempem, snímáním a efekty. Také tvůrci akcentují především vizuální rozměr, kostýmy i scénografii a upozorňují na to, že konzultantem pro speciální efekty byl prominentní hollywoodský tvůrce Richard Bain. Ten v minulosti pracoval například s autorem Pána Prstenů Peterem Jacksonem nebo Terry Gilliamem  - a má za sebou práci na snímcích Casino Royale, Počátek, King Kong nebo na muzikálových Bídnících.

Producent snímku Michal Kwieciński si pochvaluje také regionální spolupráci; velká část speciálních efektů vznikala v Praze s účastí českých specialistů. „Dnešní Varšava s tou tehdejší nemá nic společného, hlavní úkol proto byl na počítači vygenerovat reálie doby a prostředí, kde se film odehrával,“ dodává odborník na filmové efekty Vít Komrzý.

Moderní styl, polské téma

Speciální projekce filmu se konala na Národním stadionu ve Varšavě jako součást oficiálních oslav 70. výročí varšavského povstání a do kin zamířila 19. září. Vzhledem k mimořádným finančním nákladům chtějí tvůrci do kin přitáhnout více než dva miliony diváků, investice ale nelitují. „Město 44“ má podle tvůrců sice moderní styl, ale také veskrze polské téma.

„Splnil se mi sen, že jsem sehnal na film peníze, že ho natočil skvělý mladý režisér, že jsem mu byl oporou a že tím možná začne nějaká nová éra v polském historickém filmu,“ prohlašuje producent Kwieciński. Publikum chce oslovit především tím, že snímek víc než na politické reálie cílí na milostný příběh, což potvrzují i recenzenti. „Je to film zaměřený na mladého diváka. Nejde v něm o politiku, ale o předání silné emoce,“ uvádí filmový kritik z listu Polityka Janusz Wroblewski.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...