Město 44: Polsko prožívá varšavské povstání na plátně

Varšava - Během jediného týdne od premiéry dokázal film Město 44 přilákat do kin dvě stě tisíc diváků. Válečnou romanci z okupované Varšavy, jež se postaví na odpor německému nacismu a bolestně vykrvácí, režíroval mladý a nezavedený Jan Komasa a na vizuálních efektech polského velkofilmu se spolupodíleli i Češi.

Nahrávám video

Město 44 (Miasto 44) na pozadí jednoho z nejvýznamnějších momentů polských dějin ve 20. století vypráví příběh mladého Štefana, který převzal roli hlavy rodiny poté, co jeho otec (důstojník polské armády) zemřel v září 1939. Nyní se píše rok 1944, Štefan pracuje v továrně Wedel pod neustálým dohledem nacistické zvůle; matce slibuje, že se nezapojí do mohutné sítě polského odboje, ale když se mu naskytne příležitost, nakonec se stejně připojí k činnosti podzemní Zemské armády. Navíc se zamiluje – do citlivé Biedronky.

Film Jana Komasy se otevřeně inspiruje hollywoodskou produkcí, a to nejen příběhem lásky na pozadí válečných zkoušek, ale i tempem, snímáním a efekty. Také tvůrci akcentují především vizuální rozměr, kostýmy i scénografii a upozorňují na to, že konzultantem pro speciální efekty byl prominentní hollywoodský tvůrce Richard Bain. Ten v minulosti pracoval například s autorem Pána Prstenů Peterem Jacksonem nebo Terry Gilliamem  - a má za sebou práci na snímcích Casino Royale, Počátek, King Kong nebo na muzikálových Bídnících.

Producent snímku Michal Kwieciński si pochvaluje také regionální spolupráci; velká část speciálních efektů vznikala v Praze s účastí českých specialistů. „Dnešní Varšava s tou tehdejší nemá nic společného, hlavní úkol proto byl na počítači vygenerovat reálie doby a prostředí, kde se film odehrával,“ dodává odborník na filmové efekty Vít Komrzý.

Moderní styl, polské téma

Speciální projekce filmu se konala na Národním stadionu ve Varšavě jako součást oficiálních oslav 70. výročí varšavského povstání a do kin zamířila 19. září. Vzhledem k mimořádným finančním nákladům chtějí tvůrci do kin přitáhnout více než dva miliony diváků, investice ale nelitují. „Město 44“ má podle tvůrců sice moderní styl, ale také veskrze polské téma.

„Splnil se mi sen, že jsem sehnal na film peníze, že ho natočil skvělý mladý režisér, že jsem mu byl oporou a že tím možná začne nějaká nová éra v polském historickém filmu,“ prohlašuje producent Kwieciński. Publikum chce oslovit především tím, že snímek víc než na politické reálie cílí na milostný příběh, což potvrzují i recenzenti. „Je to film zaměřený na mladého diváka. Nejde v něm o politiku, ale o předání silné emoce,“ uvádí filmový kritik z listu Polityka Janusz Wroblewski.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lidé byli z královny Alžběty II. vyděšení, říká autor biografie

Britskou královnu Alžbětu II. jako společenský fenomén zkoumá biografie napsaná satirikem Craigem Brownem. Autor na panovnici nahlížel z různých úhlů – a z mnoha vzpomínek, anekdot i citací z médií složil několikasetstránkovou koláž. Kniha Podivuhodná cesta kolem královny vyšla v českém překladu Michaela Žantovského. Brown byl letos v květnu hostem festivalu Svět knihy Praha, kde s ním mluvil Tadeáš Hlavinka.
před 1 hhodinou

Zemřel Sonny Rollins, poslední velká osobnost zlaté éry jazzu

Zemřel americký jazzový saxofonista Sonny Rollins. Bylo mu 95 let. Agentura AFP Rollinse označila za poslední velkou osobnost zlatého věku jazzu a doplnila, že jeho dílo bylo bouřlivé i meditativní.
před 10 hhodinami

Reportéři ČT nahlédli do originálu Máje. Po staletí patří jedné rodině

V dubnu uplynulo sto devadesát let od vydání lyrickoepické skladby Máj. Hodnota originálu, psaného rukou Karla Hynka Máchy, se podle odborníky nedá penězi vůbec vyčíslit. Rukopis vlastní téměř celou dobu rodina Krouských. Jak se Máj podařilo po staletí uchovat v soukromých rukou, zmapoval David Vondráček v pořadu Reportéři ČT.
před 13 hhodinami

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026
Načítání...