Město 44: Polsko prožívá varšavské povstání na plátně

Varšava - Během jediného týdne od premiéry dokázal film Město 44 přilákat do kin dvě stě tisíc diváků. Válečnou romanci z okupované Varšavy, jež se postaví na odpor německému nacismu a bolestně vykrvácí, režíroval mladý a nezavedený Jan Komasa a na vizuálních efektech polského velkofilmu se spolupodíleli i Češi.

Nahrávám video

Město 44 (Miasto 44) na pozadí jednoho z nejvýznamnějších momentů polských dějin ve 20. století vypráví příběh mladého Štefana, který převzal roli hlavy rodiny poté, co jeho otec (důstojník polské armády) zemřel v září 1939. Nyní se píše rok 1944, Štefan pracuje v továrně Wedel pod neustálým dohledem nacistické zvůle; matce slibuje, že se nezapojí do mohutné sítě polského odboje, ale když se mu naskytne příležitost, nakonec se stejně připojí k činnosti podzemní Zemské armády. Navíc se zamiluje – do citlivé Biedronky.

Film Jana Komasy se otevřeně inspiruje hollywoodskou produkcí, a to nejen příběhem lásky na pozadí válečných zkoušek, ale i tempem, snímáním a efekty. Také tvůrci akcentují především vizuální rozměr, kostýmy i scénografii a upozorňují na to, že konzultantem pro speciální efekty byl prominentní hollywoodský tvůrce Richard Bain. Ten v minulosti pracoval například s autorem Pána Prstenů Peterem Jacksonem nebo Terry Gilliamem  - a má za sebou práci na snímcích Casino Royale, Počátek, King Kong nebo na muzikálových Bídnících.

Producent snímku Michal Kwieciński si pochvaluje také regionální spolupráci; velká část speciálních efektů vznikala v Praze s účastí českých specialistů. „Dnešní Varšava s tou tehdejší nemá nic společného, hlavní úkol proto byl na počítači vygenerovat reálie doby a prostředí, kde se film odehrával,“ dodává odborník na filmové efekty Vít Komrzý.

Moderní styl, polské téma

Speciální projekce filmu se konala na Národním stadionu ve Varšavě jako součást oficiálních oslav 70. výročí varšavského povstání a do kin zamířila 19. září. Vzhledem k mimořádným finančním nákladům chtějí tvůrci do kin přitáhnout více než dva miliony diváků, investice ale nelitují. „Město 44“ má podle tvůrců sice moderní styl, ale také veskrze polské téma.

„Splnil se mi sen, že jsem sehnal na film peníze, že ho natočil skvělý mladý režisér, že jsem mu byl oporou a že tím možná začne nějaká nová éra v polském historickém filmu,“ prohlašuje producent Kwieciński. Publikum chce oslovit především tím, že snímek víc než na politické reálie cílí na milostný příběh, což potvrzují i recenzenti. „Je to film zaměřený na mladého diváka. Nejde v něm o politiku, ale o předání silné emoce,“ uvádí filmový kritik z listu Polityka Janusz Wroblewski.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
14:32Aktualizovánopřed 16 mminutami

Kostková a Eben budou moderovat StarDance naposledy

Letošní řada taneční soutěže StarDance bude poslední, kterou budou moderovat Tereza Kostková a Marek Eben. Moderátorská stálice to oznámila při představování letošních novinek. První taneční večer odvysílá Česká televize v sobotu 10. října.
12:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTočím pro sebe jako diváka za deset let, říká Hřebejk

Od režiséra Jana Hřebejka vysílá Česká televize aktuálně seriál Na tělo o současných padesátnících, vedle toho Hřebejk chystá Jobovku, tedy příběh pražské rodiny, která se přestěhuje na venkov. „Každý, kdo se na to bude dívat, to bude posuzovat podle svých zkušeností,“ podotkl Hřebejk v Interview ČT24 k diváckému přijetí svých počinů. Při natáčení vede dialog sám se sebou jako potenciálním divákem a ptá se, jestli ho film či seriál bude bavit i za deset let. To se mu stalo při zhlédnutí jeho celovečerního debutu Šakalí léta. Naopak snímek Medvídek podle něho mohl dopadnout lépe.
před 5 hhodinami

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 13 hhodinami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
včera v 16:35

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
včera v 10:00

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.