Manželka a milenka. Tereza Brodská se vrátila k divadlu, s Jitkou Smutnou se učí nadechnout života

Nahrávám video

Role podváděné ženy přivedla herečku Terezu Brodskou po více než dvou dekádách opět na prkna kamenné divadelní scény. Psychologickou hru o setkání manželky a milenky, pro něž nastal čas osvobodit se od jednoho muže, uvádí pražské Divadlo Ungelt. Hereckou partnerkou Brodské je Jitka Smutná.

V divadelním představení účinkovala Tereza Brodská naposledy v roce 2015, kdy se na scéně pražského Rock Café zapojila do hry Natálie Kocábové WTF o setkání rozdílných lidí na večeři v bytové restauraci.

Na kamennou scénu se ale vrací po více než dvaceti letech. Naposledy hrála právě v Divadle Ungelt po boku Valérie Zawadské a Aleny Vránové v tragikomedii Jak vraždili sestru Charlie. „Bylo to moc hezké představení, hrát s Alenou Vránovou je potěcha,“ vzpomíná Brodská.

K návratu uvedla: „Není úplně jednoduchý a já doufám, že jsem nic nezapomněla a že tam nějaké divadelní základy pořád jsou.“ Hereckou příležitost jí poskytlo nastudování hry od Davida Hareho, oceňovaného britského dramatika i filmového scenáristy (obdržel dvě nominace na Oscara za snímky Předčítač a Hodiny). Premiéru měla před dvaceti lety v Londýně s Judi Denchovou a Maggie Smithovou v hlavních a jediných rolích.

Dvě ženy, jeden muž a jeden život

Ungelt má od Hareho už několik let na repertoáru hru Skleněný strop. Podle uměleckého šéfa scény a zároveň režiséra novinky Pavla Ondrucha na tento příběh inscenace Nadechnout se života v lecčems navazuje. „Časově sevřený souboj dvou silných osobností, které se po letech setkávají, aby si vyřídily účty s minulostí, s tím druhým i samy se sebou,“ upřesnil.

Psychologicky vybroušené dialogy napsal Hare tentokrát pro dvě stárnoucí sokyně – manželku a milenku opuštěné stejným mužem. Žena, kterou mnoho let podváděl, se rozhodne svou konkurentku najít a konfrontovat ji, aby sama zjistila, proč ve vztahu selhala. Ženy se zcela odlišnou životní filozofií při dramatickém setkání zpočátku těžko hledají porozumění. Bolavé vzpomínky přinášejí vztek a lítost nad promarněnou minulostí. Postupně se ale sbližují.

Tereza Brodská v inscenaci Nadechnout se života
Zdroj: Divadlo Ungelt

Podle režiséra se hra zabývá otázkou, jak a pro co žijeme. Příběh je především o odpuštění sobě samému, tak aby se člověk mohl znovu nadechnout života, jak napovídá název. „Pokud by tato hra měla lehounce terapeutický účinek, pak ten, že v životě ženy jakéhokoliv věku by neměl být jenom muž a děti,“ poznamenává Jitka Smutná.

Zatímco Smutná hraje i na dalších pražských scénách, v případě Terezy Brodské je drama Nadechnout se života v Ungeltu jediná divadelní příležitost, v níž ji mohou diváci vidět. Účinkování jinde neplánuje. „Jsem konzervativní herečka, která má ráda svoji stálou šatnu a stoleček s líčením,“ vysvětlila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 16 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...