Mám ráda divadlo, které člověkem otřese, říká Lucie Trmíková

V nominacích na tuzemská ocenění se opakovaně objevuje divadelní spolek Jedl. Jednou z osobností tohoto autorského divadla je Lucie Trmíková – do inscenací vstupuje jako dramaturgyně, scenáristka i herečka. Zejména ji zajímají příběhy významných žen. „Mám ráda divadlo, které člověkem otřese, které ho burcuje a provokuje,“ svěřila se v Interview ČT24.

Nejnovější počin Lucie Trmíkové vychází z osudu kunsthistoričky a pedagožky Růženy Vackové, vězněné nacisty a později i komunisty. Její příběh inscenuje spolek Jedl pod apelem: Ženy, držte huby!

„Jedna divačka mi řekla, že nemohla snést situaci, kdy mě coby Růženu Vackovou dozorce donutí, abych se svlíkla do spodního prádla a ležela v chladu na drátěnce. A ta divačka říkala: Já jsem to nemohla vydržet, mně byla nejednou zima. Když se divadlo takhle silně přenáší na diváky, to považuju za velkou sílu,“ říká Trmíková.

Vzrušující je pro ni přenést do současnosti osobnost, která skutečně existovala, zprostředkovat divákům významné ženy, jejichž myšlení to současné ovlivnilo. První takovou postavou pro ni před více než čtvrtstoletím byla světice Terezie z Lisieux.

Ambice v divadle

Na inscenacích spolku Jedl se podílí i jako dramaturgyně a autorka. Napsala mimo jiné i libreto k opeře, jejímž základem jsou Přízraky norského dramatika Henrika Ibsena.

„Řídím se intuicí,“ podotýká k otázce, jaké texty si vybírá ke zpracování, „věřím, že pokud něco zasahuje mě a vede mě to k zamyšlení se nad sebou, tak to zasáhne i toho, kdo se dívá. Mám v divadle vlastně fakt velkou ambici. I když miluju komedie a lehký žánr, nejpodstatnější pro mě je, když dá divadlo divákovi možnost se nějak zarazit, zamyslet. A možná trochu proměnit. Chtěla bych divadlem proměňovat.“

Nahrávám video

Za rok by měli diváci potkat Lucii Trmíkovou i na velkém jevišti, v Národním divadle v činoherním představení založeném na díle básníka Ivana Wernische. Premiéru nicméně připravují zčásti kolegové Lucie Trmíkové ze spolku Jedl, jako je režisér a její životní partner Jan Nebeský a herec David Prachař.

V hlavě má Trmíková zároveň už další ženy, jejichž příběh zvažuje pro divadlo. Zaobírá se myšlenkami na mystičku a lékařku Hildegardu z Bingenu či na návrat k filozofce Simone Weilové, jejíž texty už jednou pro divadlo zpracovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 5 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 19 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 22 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.