Vydávají jen několik knih ročně, pracuje v nich jen pár lidí a na český trh přinášejí nové trendy v hororu, sci-fi a fantasy. Malá žánrová nakladatelství se zájmem o sci-fi či fantastiku zažívají v posledních pěti letech renesanci. Nejnovějším přírůstkem mezi nimi je Medusa.
Malých nakladatelství přibývá. Jsou doplněk, ale pro trh i fanoušky podstatný
Malá nakladatelství zažívají renesanci (zdroj: ČT24)
Za novým nakladatelstvím stojí překladatel Roman Tilcer. Prostor pro uskutečnění snu o vlastním nakladatelství našel uprostřed pandemie. „Když se zavřela knihkupectví, přestaly v našem oboru proudit peníze. Spoustě kolegů práci přerušili třeba v půlce knihy nebo jim řekli, že další knihu už dělat nebudou. Takže pro mě to byla taková záložní činnost, kdyby taková situace nastala znovu, abych neseděl doma jenom tak s rukama v klíně,“ vysvětluje.
Prvním titulem nakladatelství je Tráva od americké spisovatelky Anyi Martinové. Do příběhu vložila vlastní zkušenosti s toxickým vztahem. „Je to weird fiction, mísí se tu vlivy hororu, fantastiky nebo sci-fi,“ vysvětluje Tilcer, který novelu i přeložil. Medusa se zaměřuje právě na horor, fantastiku, podivno a erotiku.
Ručí osobním vkusem
Zařazuje se tak mezi několik dalších, jejichž záměrem je přinášet tuzemským čtenářům knihy, které by se k nim jinak nemusely dostat. „Význam malých nakladatelství pro českou fantastickou scénu je zásadní a vždycky byl. I proto, že v devadesátých letech malá nakladatelství tu scénu formovala,“ připomíná literární kritik Boris Hokr.
Jejich druhá vlna přišla v roce 2016, kdy vznikl Gnóm! překladatele Jakuba Němečka, vydávající literaturu na pomezí žánrů. Své nakladatelství Carcosa, zaměřené na různé odnože hororu, brzy nato založil Milan Žáček – také překladatel.
„Jde o firmy v podstatě jednoho, maximálně dvou lidí a funguje tam mnohem větší propojení, vydavatel všechno řídí, vybírá a za to, co vydává, ručí v podstatě svým osobním vkusem,“ poznamenává Hokr.
Třeba další z malých nakladatelství, Planeta9, vydalo za tři roky své existence šestnáct titulů. Vedle angloamerické science fiction se zajímá také o tu čínskou. „Nabízíme i vhled do jiných kultur, do toho, jak přemýšlejí o své současnosti i budoucnosti,“ dodává Veronika Marhounová z Planety9.
Anya Martinová / Tráva
Doplněk, ale podstatný
Pro ni a jejího partnera jsou knihy především vášní a vlastní nakladatelství koníčkem. „Nakladatelství takového zaměření a rozměru nemůže být úplně ekonomicky soběstačné, ne v podmínkách českého knižního trhu,“ upozorňuje. Roman Tilcer souhlasí: „Honoráře byla spíš sebevražedná akce, ale snad to tak nedopadne. Budu rád, když se mi alespoň zaplatí náklady, co jsem do toho dal.“
Malí nakladatelé své knihy prodávají ve vlastních e-shopech, o přízeň čtenáře ale bojují také třeba v prodejnách, které se na fantastiku specializují. Podle Veroniky Marhounové mohou nicméně tituly zaujmout také i jiné čtenáře než jen fanoušky určitého žánru.
„Samozřejmě bychom byli rádi, kdybychom dokázali oslovit víc lidí, protože si myslíme, že poselství těch knížek je hodně univerzální, že není důvod, aby zůstaly uvnitř uzavřené komunity,“ říká.
Boris Hokr nepochybuje, že právě malá nakladatelství udržují nabídku fantastické literatury rozmanitou. „Nebudou to nikdy ti, kteří budou trh řídit nebo formovat,“ míní. „Budou vždycky doplňkem, ale doplňkem, který je důležitý a zajímavý a pro fanoušky se tam budou rekrutovat knihy, o kterých se bude mluvit jako o titulech roku.“