Málo peněz, málo lidí, hodně dřiny. Novinářka si zkusila práci za minimální mzdu

6 minut
Novinářka zjišťovala se skrytou kamerou, jak se žije s minimální mzdou
Zdroj: ČT24

V nemocniční prádelně, za pokladnou supermarketu, na třidicí lince s odpady nebo u zpracovatele masa. Všechny tyto profese spojuje nízký příjem na úrovni minimální mzdy, který na obživu sotva stačí. Taková zaměstnání si – se skrytou kamerou – zkusila novinářka Saša Uhlová. Dokument Hranice práce vznikl pro cyklus České televize Český žurnál.

Nechtěla „jen“ zachytit,  jak se pracuje lidem z nekvalifikovaných nízkopříjmových profesí, chtěla získat osobní zkušenost. Za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky se proto nechávala zaměstnávat v nejhůř placených profesích. V přestrojení a pod jiným jménem tak pracovala poslední půlrok, natáčela skrytou kamerou. Záběry využila ve svém dokumentu režisérka Apolena Rychlíková. 

„Je úzus, že se do práce chodí dřív, časté jsou přesčasy, lidé v takové práci tráví strašně moc času. Bývá fyzicky náročná, ale za peníze, z nichž nemůžou zaplatit nájem a uživit rodinu,“ shrnula Saša Uhlová své postřehy. Za 554 odpracovaných hodin si vydělala 50 696 korun hrubého.

Náročnost zvyšuje nedostatek zaměstnanců, třeba práci pro tři pak musí zvládnout jen dva lidé. Na tento problém narazila v podstatě na všech místech, na každém pracovišti se ale tímto způsobený stres odrážel jinak. K nejnáročnějším v tomto smyslu patřila práce v obchodním řetězci.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Když jsou fronty, tak se tomu všechno podřizuje,“ poznamenává Saša Uhlová. Zároveň ji prý ale tahle profese bavila. „Byla jsem z toho strašně unavená, měsíc jsem neviděla svoje děti, protože jsem tam byla každý den do noci, ale zároveň mi bylo líto to tam opustit, protože na mě byli hodní,“ setkala se prý s dobrým kolektivem.

Šéfová po ní házela maso

Dříve ale kvůli vztahům s kolegy odešla z masokombinátu. „Krabičky byly špatně zvážené a šéfová na pásu, u kterého jsem zrovna byla, je na mě házela a křičela, že jsem debil, že neumím vážit,“ popisuje novinářka příklad chování, s nímž se setkávala.

Jako velký problém také vidí, že lidé chodí často do práce nemocní, třídenní výpadek příjmu si řada z nich nemůže dovolit. K tomu, aby nezůstávali doma, je motivují i zaměstnavatelé – právě kvůli nedostatku pracovních sil. „To není dobře pro ně, pro ostatní ani třeba pro to maso, na které kýchají,“ podotýká Uhlová.

Zvýšit by se měla mzda i zájem lidí

Aby se všechny tyto problémy daly řešit, je podle ní důležitý postupný růst minimální mzdy. Ta se od ledna 2018 zvyšuje o 1200 korun. „Druhá věc je, že i ti lidé pro to musí něco sami udělat. Ne jen nadšeně přijímat, že je někdo vykořisťuje,“ pracovníci by si měli podle novinářky uvědomit, že mají změny i ve svých rukou.

  • Výše minimální mzdy je aktuálně stanovená na 11 tisíc korun za měsíc nebo 66 korun za hodinu. Od ledna se podle nedávného rozhodnutí vlády obě částky zvýší. Měsíční výplata o 1200 korun, hodinová o 7 korun a 20 haléřů.
  • Nejnižší možný výdělek loni v Česku pobíralo 132 tisíc lidí. Nejčastěji se týká obyvatel Ústeckého a Moravskoslezského kraje. V obou regionech musí s minimální mzdou vyjít 5 procent všech zaměstnanců. Nejlépe jsou na tom naopak pracovníci z Královéhradecka.
  • K nejhůře placeným profesím, kde si lidé vydělávají zhruba jedenáct tisíc korun měsíčně, patří podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí oblast ubytování, stravování a pohostinství. Dále se takový příjem týká zaměstnanců bezpečnostních a pracovních agentur, úklidových služeb nebo pracovníků ve službách a prodeje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 4 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 9 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
včera v 17:00

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
včera v 15:53

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
včera v 13:05

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...