Magorovy labutí písně dozněly

Praha – Dnes zemřel básník a legenda českého undergroundu Ivan Martin Jirous, známý pod přezdívkou Magor. Bylo mu 67 let. Informovaly o tom Lidové noviny (LN), kterým to potvrdili Jirousovi nejbližší přátelé. Podle nich básník zemřel doma. Vystudovaný historik umění, významná osobnost českého undergroundu, byl v době normalizace několikrát vězněn. Je držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za dílo Magorovy labutí písně.

Jirous přes své akademické vzdělání se nechtěl dát na vědeckou dráhu. Sám o sobě říkal, že je novinář, napsal množství textů o umělcích zejména 60. let, jeho klíčovým textem byla Zpráva o třetím českém hudebním obrození z roku 1975, která vyšla i v exilu a byla „programovým prohlášením“ českého undergroundu. Proslavil se však zejména prostřednictvím kapely The Plastic People of the Universe, od roku 1967 byl umělecký vedoucí skupiny.

„Cílem undergroundu u nás je vytvoření druhé kultury. Kultury, která bude nezávislá na oficiálních komunikačních kanálech a společenském ocenění a hierarchii hodnot, jak jimi vládne establishment. Kultury, která nemůže mít za cíl destrukci establishmentu, protože by se mu tím sama vehnala do náruče.“

/Zpráva o třetím českém hudebním obrození. In Magorův zápisník. Praha: Torst, 1997./

V 70. a 80. letech byl Jirous z politických důvodů opakovaně vězněn, dohromady to bylo osm let, pět měsíců a tři dny. „Žil jsem mezi těmi nejhoršími zločinci, ale já jsem se jich neštítil, a to ani podvědomě. To lidi velmi vycítí, takže oni nade mnou drželi takovou neviditelnou ochrannou ruku,“ řekl Magor kdysi v rozhovoru pro ČT.

„Jednak je to libozvučné a potom mě upozornil Václav Karásek, kde se to prvně vyskytuje –v Písmu. Má to dvě slova 'magor mizabib', což znamená hrůza na všechny strany, tak to se mi taky líbí,“ řekl básník Jirous ke své přezdívce v pořadu ČT24 Před půlnocí.

Zpráva o úmrtí zasáhla Jirousovy přátele:

„Zpráva o smrti Ivana Jirouse mne hluboce zasáhla a cítím se všemi, kteří mu byli blízko. Byl po dlouhá léta můj dobrý kamarád, který významně ovlivnil společenský pohyb v naší zemi. Jsem rád, že se Magor dožil lepších časů, o které se sám nemálo zasloužil.“ /Václav Havel/

„I když se musí počítat vždy se vším, skon kamaráda mne zaskočil. Underground přišel o svoji včelí královnu a země o nejskvělejšího básníka.“ /František Čuňas Stárek/

„Jirousova smrt je velkou ztrátou nejen pro hudební underground, ale pro celou českou kulturu. Naposledy jsem se s ním viděl v pátek v pražském Divadle Archa na akci Pocta českému undergroundu. Jsem rád, že se toho ještě dožil, protože to byla pocta také jemu.“ /Vladimír Lábus Drápal, majitel vydavatelství Guerilla Records./

„Martin Jirous byl jakousi komplexní bytostí. Kdybych to měl označit jedním slovem, napadá mne trochu paradoxně elegance. Podle mého to byl, alespoň co se ducha týče, jeden z nejelegantnějších lidí, které jsem měl kdy tu šanci poznat, přes všechno jeho hrubiánství a výstřelky.“ /hudební publicista Vojtěch Lindaur/.

„Byl to velký básník, i když se za něj možná zprvu nepovažoval. Nejlepší verše napsal v těžkých podmínkách kriminálu, kde se tvoří těžko. Přesto tam vznikly drsné Magorovy labutí písně i krásné verše dětem.“ /Pavel Mandys z Občanského sdružení Litera/

„Neoficiální cenu – tu z nejvyšších – už má dlouho. Zkuste si sami odpovědět: kolika českým básníkům se stalo, aby byli ještě za života inspirací, svědomím, vzorem i postrachem několika generací.“ /spisovatel Pavel Šrut/

„Byl to velký český básník. Byl to hrdina, dlouholetý vězeň, který se nikdy neshrbil.“  /ministr zahraničí a Jirousův přítel Karel Schwarzenberg/

Poprvé se Jirous oženil s Věrou Vařilovou (1944–2011), básnířkou a historičkou umění. V roce 1976 se Jirous oženil podruhé, tentokrát s malířkou Julianou Stritzkovou, vnučkou Josefa Floriana. S Julianou měl Jirous dvě dcery, v roce 1980 Františku a v roce 1981 Martu. Velkou část dětství svých dcer prožil ve vězení, ale s rodinou udržoval korespondenci, krátce poté, co byl propuštěn, se ale manželství rozpadlo. Dcera Františka dodnes vydala dva romány, Marta navázala na poetiku svého otce v básnické sbírce Procházka s andělem.

Podle rodného listu je jeho synem také herec, spisovatel a dýdžej Tobiáš Jirous. Přestože Ivan není jeho biologickým otcem (Tobiáš je synem Jiřího Němce), byly mu v komunistickém kriminále na Tobiáše strhávány alimenty. Poslední partnerkou Ivana Jirouse byla písničkářka Dáša Vokatá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 6 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 9 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 21 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...