Magor Jirous - „nebezpečný kunsthistorik“

Praha - Ivan Martin Jirous - výtržník, básník a duchovní vůdce někdejšího českého undergroundu a signatář Charty 77. Daní za jeho svobodomyslný život před rokem 1989 mu bylo osm a půl roku strávených v komunistických věznicích - tam vznikaly jeho první významné verše a další literární díla. V literární činnosti dál pokračuje. Magor Jirous se narodil 23. září 1944 v Humpolci.

Vystudovaný kunsthistorik, přezdívaný Magor, si prošel řadou profesí - dělal topiče, hlídače i zahradníka. Na konci 60. let se spojil s další undergroundovou legendou - stal se uměleckým šéfem kapely The Plastic People Of The Universe. „Choval jsem se vždy svobodně, bez ohledu na rizika, která to přinášelo,“ říká Jirous. 

Během osmi a půl roku v komunistických věznicích napsal řadu básní, první sbírku Magorův ranní zpěv vytvořil v roce 1975. Za proslulé Magorovy labutí písně dostal o deset let později cenu Toma Stopparda. Ven z Valdic je dostával na motácích. Sbírku křehkých říkadel Magor dětem (1987) věnoval svým dcerám. „Vlivem svého naturelu a i vlivem poměrů se stal příležitostným básníkem a pak básníkem politickým existenciálním a nakonec mystickým,“ říká publicista Jiří Peňás.

Nahrávám video
Reportáž L. Klímové a M. Čurdové
Zdroj: ČT24

Jirous nepřestal psát ani po revoluci, kdy jeho dílo začalo oficiálně vycházet. Například Magorovu summu (1998) označili kritici za nejlepší knihu roku. V roce 2006 ocenila jeho práci Nadace Charty 77 Cenou Jaroslava Seiferta. Jirous píše dál - chystá vydání Magorových nočních zpěvů. 

  • Ivan Martin „Magor“ Jirous zdroj: ČT
  • Ivan Magor Jirous zdroj: Větrné mlýny

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...