Magnesia Litera vypátrala nejlepší knihy

Praha – V duchu detektivní literatury se neslo vyhlašování cen Magnesia Litera za rok 2010. Do jubilejního, desátého ročníku byl přihlášen rekordní počet 318 knih. Udělování knižních cen v osmi kategoriích, včetně Knihy roku, kterou se stal román Zeptej se táty zesnulého Jana Balabána, mohli milovníci literatury sledovat opět v přímém přenosu na druhém programu České televize. Večerem inspirovaným romány detektivní drsné školy provázela ve Stavovském divadle stejně jako loni a předloni herečka Aňa Geislerová.

Román Zeptej se táty dokončil ostravský spisovatel, publicista a překladatel Jan Balabán v dubnu 2010, krátce předtím, než nečekaně zemřel – ve stejný den jako před šesti lety jeho otec. Právě z osobní zkušenosti se smrtí vlastního otce vychází Balabánův poslední text, který byl vyhlášen Knihou roku 2010, jež je vybírána napříč žánry a kategoriemi. Balabán tak obdržel in memoriam druhou Literu, první získal v roce 2005 v kategorii próza za soubor povídek Možná že odcházíme. Balabánovo poslední dílo vyhrálo loni v prosinci i v anketě Kniha roku Lidových novin. Cenu za zesnulého spisovatele převzala jeho manželka. „Škoda, že si ji Honza nemůže převzít sám,“ řekla dojatě.

Román Zeptej se táty byl i mezi šesticí děl nominovaných na Literu za prózu roku 2010. Ocenění připadlo ale Martinu Ryšavému, režisérovi, scenáristovi a spisovateli, oceněnému Literou už za knihu Cesty na Sibiř (2009). Je tak jediným českým spisovatelem, kterému se podařilo získat Literu za prózu dvakrát. Ve své třetí knize nazvané Vrač se Ryšavý opět vrací do Ruska, o němž také točí dokumenty (naposledy Medvědí ostrovy). Román je dlouhým  monologem zkrachovalého ruského divadelního režiséra, který pracuje jako dispečer moskevských komunálních služeb. Ryšavý ve Stavovském divadle, kde se ceny předávaly, přestavil také svého ruského přítele, jenž byl předobrazem hrdiny jeho knihy.

Jedna ze dvou spisovatelek nominovaných také na Literu za prózu Hana Androniková (tou druhou byla Petra Hůlová za Strážce občanského dobra) získala Cenu čtenářů. Za knihu Nebe nemá dno, v níž popisuje svůj boj s rakovinou.

Litera za nakladatelský čin patří edici AAA - edici angloamerických autorů, kterou vydává nakladatelství Argo. „Chci poděkovat minimálně dvakrát. Proto, že pro Argo je AAA vlajkovou lodí. A také proto, že Litera je pro nás všechny v Argu důležitá věc, bereme ji jako poctu paní Evě Slámové,“ vzpomněla Marcela Turečková z Argo při přebírání ocenění českou překladatelku, režisérku a šéfredaktorku nakladatelství, která v lednu tohoto roku zemřela.

Spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková přidala ke svým dvěma Literám - za prózu Peníze od Hitlera (2007) a za Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla, nejlepší knihu v oblasti publicistiky (2009) - dnes večer třetí. A opět v jiné kategorii: za překlad románu nositelky Nobelovy ceny za literaturu Herty Müllerové Rozhoupaný dech.

Dějiny nové moderny, oceněné Literou za literaturu faktu, představují první svazek projektu, který by tímto novým způsobem měl zachytit literární dějiny celého dvacátého století. Autorem knihy je Vladimír Papoušek a kolektiv.

Básník Josef Hrubý oslovil porotu sbírkou Otylé ach a sám v děkovací řeči oslovil čtenáře poezie: „Chtěl bych poděkovat vám všem, kteří se staráte o to, co básníci někdy šeptají, křičí nebo prostě říkají, na rozdíl od byrokratů, lidí praktiických, kteří o to ani nestojí.“

Dvě malé bytosti – činorodá Šinky a dobrácký, ale poněkud pohodlný Pampe – jsou hrdiny knihy pro děti, kterou napsala ilustrátorka a dcera výtvarníka Františka Skály Alžběta Skálová. Záměrem autorky bylo vytvořit knihu, v níž by výtvarno převažovalo nad textem. K poděkování za Literu si Skálová vypůjčila prý slova od spisovatelky Terezy Říčanové, jež byla ve stejné kategorii nominována za knihu Noemova archa: „Doufám, že tato cena není jen květina na hrob.“ Ocenění předal generální ředitel polostátního elektrárenského gigantu ČEZ Martin Roman, který zaštítil projekt Čtení pomáhá, jenž má děti motivovat ke čtení i k pomoci druhým.

V seznamu knih, které projekt dětem doporučuje, je i Straka v říši entropie. Její autorka Markéta Baňková byla díky bajkám pro dospělé i děti, které humornou formou přibližují fyzikální zákony, vyhlášena literárním objevem roku 2010.

Letos poprvé se udílela také cena pro Čtenáře roku. Novou tradici založil Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR. Vítězkou se stala studentka hustopečského gymnázia Dagmar Černá. Za rok 2010 si v místní knihovně vypůjčila a přečetla úctyhodných 849 knih.

Autory a díla nominované na cenu Magnesia Litera představila Česká televize od 16. března do 8. dubna v cyklu dvouminutových portrétů. Připomenout si je můžete kdykoli v archivu iVysílání (viz následující odkazy):

NOMINACE A VÍTĚZOVÉ

Litera za nakladatelský čin

Litera za překladovou knihu

  • Guillermo Cabrera Infante: Přelétavá nymfa (Přeložil Petr Zavadil, Paseka)
  • Hilary Mantelová: Wolf Hall (Přeložila Michala Marková, Argo)
  • Herta Müllerová: Rozhoupaný dech (Přeložila Radka Denemarková, Mladá fronta)

Litera za knihu pro děti a mládež

Litera za literaturu faktu

Litera za prózu

Litera za poezii

Litera pro objev roku

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 36 mminutami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 7 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 10 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 23 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026
Načítání...