Praha - Dvě slavná jména populární hudby v nečekaném spojení - americká rocková skupina Metallica vydává album se zpěvákem a skladatelem Lou Reedem. Tématem desky nazvané Lulu je sto let stará německá divadelní hra o zhýralé tanečnici. Setkali se před dvěma lety v rockové síni slávy. Metallica v roli veterána, který zve dalšího pamětníka ke společnému vystoupení.
„Samozřejmá volba byl Lou Reed. On je něco jako jednočlenná verze Metalliky, vždycky originální, desítky let nestojí na místě ani on, ani jeho posluchači. Vždycky jsme v Lou Reedovi slyšeli Metalliku. Původně jsme měli hrát nějaké zapomenuté poklady jeho kariéry, písničky, kterým by dal druhou šanci. Ale Lou nakonec zavolal, že má lepší nápad,“ řekl Lars Ulrich.
Tím nápadem byla německá divadelní hra z přelomu 19. a 20. století. Hlavní postavou je Lulu, mladá tanečnice, kterou vedou vztahy s bohatými muži k vzestupu a nakonec i pádu. „Jakmile mám název desky, už jsem na cestě k cíli, ale název Lulu mě nikam nevedl. Znamenal jen to, že víme, kdo byla, známe její psychologický portrét. Žena, která byla považovaná za nemorální, nebo spíš vůbec bez morálky,“ poznamenal Lou Reed.
Téma blízké Lou Reedovi na jeho sólové dráze i v proslulé kapele Velvet Underground, příběh zhýralé tanečnice ale tentokrát doprovází svalnatý heavy metal. „Jak Lulu oživit nějakým chytrým způsobem a použít rockovou hudbu? Tím myslím tak těžkotonážní kapelu, jako je Metallica,“ přiblížil své uvažování Reed.
Zhudebněný příběh o sexu a posedlosti je možná blízký fanouškům Lou Reeda. Těžko ale říct, jaký dojem udělá sto let starý kabaret na posluchače Metalliky.
Recenze zahraničního tisku jsou často negativní:
„Takhle to vypadá, když si hudební milionáři dělají radost,“ uzavírá jedna z nich.
„V zásadě je těžké desku objektivně zhodnotit. Klíčovým faktorem je, z jakého pólu k “Lulu„ přistoupíte. Jste fanoušek Metalliky (a to ještě jaké éry), nebo Lou Reeda? Očekáváte regulérní desku, nebo spíše experimentální projekt? Hledáte hudbu ve smyslu, jak ji doposud prezentovala Hetfieldova parta, či spíše alternativní performance, kterou v poslední době produkoval Reed? Pokud čekáte jakoukoliv instrumentální kvalitu, pokračování “Death Magentic„ nebo dokonce thrashovou smršť odpovídající aktuálním koncertním setům Metalliky, “Lulu„ si raději ani nepouštějte. Ano, máme-li hodnotit hudební složku samotnou, dopadne to katastrofálně. Největším pozitivem je v takovém případě zvuk, který předčí minimálně dvě poslední studiovky Metalliky.“
Z recenze Matěje Bílého /musicserver.cz/
