Letošním laureátem Ceny Franze Kafky je Amos Oz

Praha - Společnost Franze Kafky oznámila, že v tomto roce mezinárodní literární Cenu Franze Kafky obdrží izraelský spisovatel Amos Oz, který si cenu osobně převezme na říjnovém tradičním ceremoniálu předávání ceny v Brožíkově síni Staroměstské radnice.

Jedinou mezinárodní literární cenu, která se v Česku udílí, založila Společnost Franze Kafky v roce 2001. Uděluje ji za výjimečnou literární tvorbu současnému autorovi, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na původ, národnost a kulturu. Jejími dosavadními laureáty jsou například Philip Roth, Ivan Klíma, Elfriede Jelineková, Harold Pinter, Haruki Murakami, Yves Bonnefoy, Peter Handke, Václav Havel nebo Arnošt Lustig. V roce 2012 cenu získala Daniela Hodrová, která se ve svých literárních studiích věnuje především teorii románu, fenoménu města a literární topologii (Trýznivé město, Podobojí, Kukly, Théta a další.)

„Amos Oz je pyšný a zároveň pokorný, že se stal nositelem této ceny v letošním roce, a je hrdý, že se dostal do společnosti svých vynikajících předchůdců,“ uvedla Daniela Uherková z pořádající Společnosti Franze Kafky.

Mezinárodní porota, jejímiž členy byli Petr Demetz, André Derval, Marianne Gruberová, Oldřich Král, Kurt Krolop, Marcel Reich-Ranicki, Lorenzo Silva, Jiří Stránský a Hans Dieter Zimmermann, volili mezi 12 osobnostmi současného literárního světa.

Amos Oz byl v prosinci 2009 hostem pořadu České televize Na plovárně.

Amos Oz je předním izraelským spisovatelem, esejistou a publicistou, literaturu také vyučuje na univerzitě. V roce 1965 mu vyšla první sbírka povídek (Arcot ha-tan, česky Země šakalů) a od té doby publikuje novou knihu téměř každý rok. Rozsáhlé beletristické a publicistické dílo Amose Oze je přeloženo do více než tří desítek jazyků.

Je nositelem velkého množství izraelských a mezinárodních ocenění. V roce 1992 obdržel Mírovou cenu německých knihkupců, 1998 prestižní Izraelskou cenu za literaturu, roku 2005 mu byla ve Frankfurtu nad Mohanem udělena Goethova cena za literaturu, v roce 2007 získal ve Španělsku Cenu prince Asturského za literaturu.

V českém překladu vyšla díla: román v dopisech Černá skříňka (1993), výběr z esejů a publicistiky Mír, láska a kompromis (1997), román Fima (1998), příběh pro dospívající čtenáře Panter ve sklepě (1999), dvě novely Až do smrti (2002), román Můj Michael (2005), eseje Jak vyléčit fanatika (2006) a autobiografická próza Příběh o lásce a tmě (2009).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 6 mminutami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 2 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 14 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 17 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026

Méně filmů i práce, kritizují Thompsonová či Bardem fúzi hollywoodských studií

Více než čtrnáct set hollywoodských herců, scenáristů, režisérů a dalších filmových profesionálů se s „jednoznačným nesouhlasem“ staví proti tomu, aby společnost Warner Bros. pohltil její konkurent Paramount. V otevřeném dopise vyjádřili obavy z dopadů, jaké by spojení dvou významných hollywoodských studií mohlo mít na už tak ohrožovaný filmový průmysl. Paramount naopak ujišťuje, že transakce přinese „více příležitostí pro práci“.
14. 4. 2026
Načítání...