Praha – Hudebnímu nástroji pantaleon propadla v 18. století celá Evropa včetně francouzského panovníka Ludvíka XIV., jeho magickému působení chtějí Letní slavnosti staré hudby vystavit i současné posluchače - hned v úvodním koncertě 14. července, který v prostorách Zámku Troja zahájí 15. ročník s podtitulem „slasti a milosti“.
Zahajovací večer nese název Pantaleon podle barokního nástroje, který „vynalezl“ Pantaleon Hebenstreit, Bachův současník. Ačkoliv se do dnešní doby nezachoval ani samotný nástroj, ani Hebenstreitovy skladby, program je vystaven na studiu dobových pramenů, podle nichž pro pantaleon dychtivě skládali mnozí evropští autoři.
Pantaleon byl specifickým druhem barokního psaltéria, drnkacího nástroje - a právě psaltérium ve spojení s klasicistní harfou a violou de gamba jej zastoupí v interpretaci barokních skladeb G. P. Telemanna či Antonio Caldary v podání souboru Echo du Danube.
Letní slavnosti staré hudby i v patnáctém ročníku propojují atmosféru historických míst s hudbou minulých staletí. Pod titulem „slasti a milosti“ se zaměří na světskou a duchovní hudbu, jejich kontrasty i vzájemné prolínání.
Program Nocturne je zaměřen na tradici jednohlasných a vícehlasných zpěvů v nočních modlitbách církve 13. století a přenést by měl posluchače v kostele Panny Marie Sněžné do středověké katedrály Notre-Dame v Paříži. V kostele sv. Šimona a Judy provede polský barokní soubor Orkiestra Historyczna hudebně „od krčmy k oltáři“.
Hudební výpravy do minulosti uzavře 6. srpna ve Španělském sále Pražského hradu francouzsko-český projekt Grácie a majestát. Jako připomínka pražské korunovace Karla VI. českým králem zazní orchestrální skladby a árie z oper barokních skladatelů - J. D. Zelenky, J. J. Fuxe a především Jeana-Philipa Rameaua na počest 250. výročí úmrtí tohoto francouzského komponisty. Hraje Collegium Marianum.
