Lenin z Peru zpívá K-pop v jazyce Inků. Chce upozornit na historii i diskriminaci

Peruánský zpěvák Lenin Tamayo přinesl na hudební scénu nový žánr. Podobá se jihokorejskému popu, takzvanému K-popu, ale jde o písně v kečuánštině, tedy v jazyce Inků. Jeho skladby jsou hitem na sociálních sítích, Tamayo chce svou popularitu využít především k upozorňování na historii své země a k boji proti diskriminaci, které sám čelil.

Lenin Tamayo, který dostal jméno po vůdci bolševické revoluce, vyrostl v hlavním městě Peru Limě, kde se mluví kečuánsky. Ve svých skladbách spojuje korejské rytmy s andským folklorem.

Podobně se formoval i Q-pop, tedy moderní podoba kazašské hudby. Mimochodem stejné označení se ujalo rovněž pro styl Tamayovy muziky – jen Q není odvozeno od výrazu „qazaq“ (kazašský), ale „quechua“ (kečuánský).

Fanoušky si třiadvacetiletý mladík získal díky sociálním sítím i mimo Peru, o slávu influencera mu ale prý nejde. Jeho snahou je prostřednictvím hudby bojovat proti diskriminaci a upozorňovat na významné předky z minulosti své jihoamerické domoviny. Sám je příslušníkem původního obyvatelstva.

„Moje hudba musela výrazně zahrnovat můj původ. Nejpůvodnějším zvukem And je hlas – a hlas jde ruku v ruce s jazykem. Kečuánština je to, co bude definovat mě a můj zvuk,“ vysvětlil.

Nejrozšířenějším domorodým jazykem v Jižní Americe mluví zhruba deset milionů lidí od Kolumbie a Peru směrem na sever až po Argentinu a Chile na dalekém jihu. Kečuánština se používá také v Bolívii, Ekvádoru a Brazílii. „Pomáhá zvýšit povědomí všech našich lidí, mladších generací i těch starších, které jsou součástí Peru,“ ocenil jeden z Tamayových fanoušků.

K-pop jako obrana před šikanou

K-pop, jímž se Tamayo inspiruje, si širokou mezinárodní popularitu získal před deseti lety díky boybandu BTS. Současný korejský pop začal Tamayo poslouchat ve škole, tento hudební žánr se pro něj stal způsobem, jak se vypořádat s šikanou, které podle svých slov čelil kvůli svému vzhledu.

„Všiml jsem si dívek, které poslouchaly K-pop a sledovaly korejské televizní seriály. S korejskou kulturou jsem se blíže seznámil, když jsem se snažil najít si přátele,“ vypráví.

Všechny písně na jeho debutovém albu, které vyšlo letos v srpnu, vychází z mytologie Inků. Na albu i při koncertech zní tradiční nástroje, jako dešťová hůl, Panova flétna nebo loutna, které doprovází Tamayův projev inspirovaný současným popem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Festival Naproti zviditelňuje téma homesharingu

Benefiční festival Naproti ve středočeských Nučicích propojuje kulturu s tématem takzvaného homesharingu, tedy sdílení péče a podpory rodin dětí s mentálním či kombinovaným handicapem. Cílem je problematiku zviditelnit a dát veřejnosti možnost pomoci těm, kteří to potřebují. Festival se letos koná potřetí.
před 5 hhodinami

Operní Král Roger je v Brně rozpolcen mezi dvěma světy

Národní divadlo Brno poprvé na svém jevišti přestaví Krále Rogera – operu polského skladatele Karola Szymanowského Král Roger. Odehrává se na sicilském královském dvoře, kde příchod pastýře naruší zavedený řád tamních hodnot a vidění světa. V hudbě se promítají prvky impresionismu i arabské kultury.
13. 6. 2025

Karlovarský filmový festival navštíví Michael Douglas

Filmový festival v Karlových Varech letos navštíví Michael Douglas. Americký herec na přehlídce uvede restaurovanou verzi Přeletu nad kukaččím hnízdem, na které se podílel jako jeden z producentů. Snímek Miloše Formana letos oslaví padesát let od vzniku. „Je to jeho první výrazný producentský počin a klíčová věc v jeho kariéře,“ podotkl výkonný ředitel karlovarského filmového festivalu Kryštof Mucha. Přelom to byl nejen pro Douglase, ale také pro Formana, který snímkem ukázal, že se neztratí ani v Hollywoodu. „Vsadili na kluka, který přišel z Evropy, na Miloše Formana, a ten příběh už pak všichni znají. Je fantastický – je to jeden z pár filmů, které vyhrály Oscara v pěti hlavních kategoriích,“ dodává Mucha.
13. 6. 2025

Historické vozy vyjely z Prahy do Bratislavy

Tradiční závod 1000 mil československých letos odstartoval s rekordním počtem 130 automobilových veteránů z pražské Opletalovy ulice. Prvních několik historických vozů osobně odstartoval prezident Petr Pavel, který nad akcí převzal záštitu. Závodníci během tří dnů absolvují jízdu pravidelnosti, kdy dodržují předepsané rychlosti a časy. Trasa vede přes významná místa, jako Kolín, Automotodrom Brno nebo hrad Devín v Bratislavě. Cílem závodu je sobotní návrat do Prahy kolem pěti hodin odpoledne, kdy vozy dorazí před Národní technické muzeum.
12. 6. 2025
Načítání...