Lenin z Peru zpívá K-pop v jazyce Inků. Chce upozornit na historii i diskriminaci

Peruánský zpěvák Lenin Tamayo přinesl na hudební scénu nový žánr. Podobá se jihokorejskému popu, takzvanému K-popu, ale jde o písně v kečuánštině, tedy v jazyce Inků. Jeho skladby jsou hitem na sociálních sítích, Tamayo chce svou popularitu využít především k upozorňování na historii své země a k boji proti diskriminaci, které sám čelil.

Lenin Tamayo, který dostal jméno po vůdci bolševické revoluce, vyrostl v hlavním městě Peru Limě, kde se mluví kečuánsky. Ve svých skladbách spojuje korejské rytmy s andským folklorem.

Podobně se formoval i Q-pop, tedy moderní podoba kazašské hudby. Mimochodem stejné označení se ujalo rovněž pro styl Tamayovy muziky – jen Q není odvozeno od výrazu „qazaq“ (kazašský), ale „quechua“ (kečuánský).

Fanoušky si třiadvacetiletý mladík získal díky sociálním sítím i mimo Peru, o slávu influencera mu ale prý nejde. Jeho snahou je prostřednictvím hudby bojovat proti diskriminaci a upozorňovat na významné předky z minulosti své jihoamerické domoviny. Sám je příslušníkem původního obyvatelstva.

„Moje hudba musela výrazně zahrnovat můj původ. Nejpůvodnějším zvukem And je hlas – a hlas jde ruku v ruce s jazykem. Kečuánština je to, co bude definovat mě a můj zvuk,“ vysvětlil.

Nejrozšířenějším domorodým jazykem v Jižní Americe mluví zhruba deset milionů lidí od Kolumbie a Peru směrem na sever až po Argentinu a Chile na dalekém jihu. Kečuánština se používá také v Bolívii, Ekvádoru a Brazílii. „Pomáhá zvýšit povědomí všech našich lidí, mladších generací i těch starších, které jsou součástí Peru,“ ocenil jeden z Tamayových fanoušků.

K-pop jako obrana před šikanou

K-pop, jímž se Tamayo inspiruje, si širokou mezinárodní popularitu získal před deseti lety díky boybandu BTS. Současný korejský pop začal Tamayo poslouchat ve škole, tento hudební žánr se pro něj stal způsobem, jak se vypořádat s šikanou, které podle svých slov čelil kvůli svému vzhledu.

„Všiml jsem si dívek, které poslouchaly K-pop a sledovaly korejské televizní seriály. S korejskou kulturou jsem se blíže seznámil, když jsem se snažil najít si přátele,“ vypráví.

Všechny písně na jeho debutovém albu, které vyšlo letos v srpnu, vychází z mytologie Inků. Na albu i při koncertech zní tradiční nástroje, jako dešťová hůl, Panova flétna nebo loutna, které doprovází Tamayův projev inspirovaný současným popem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 6 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 7 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...