Laterna magika: padesátilelé „geniální dítě“ hledá novou cestu

Praha - Laterna magika oslaví v květnu padesáté výročí svého vzniku. Scéna, která přinesla své době přelomové scénické postupy a excelovala na světové výstavě v Bruselu 1958, dnes hledá novou tvář. S koncem roku přejde pod správu Národního divadla, odkud na počátku 90. let vzešla. Klíčové je podle jejího ředitele i dramaturga hledání nových vztahů mezi obrazem a jevištěm.

Výročí, které připadá na 9. května, připomene 20. května galavečer, v němž se objeví lidé, kteří jsou s touto scénou spojeni - herci, tanečníci i zástupci různých divadelních profesí. Moderátorka Ester Kočičková je bude zkoušet ze znalostí o Laterně magice. Večer doplní ukázky z nejnovější tvorby divadla, vystoupí například umělecká vedoucí souboru Laterny magiky Eva Horáková a šéf baletu ND Petr Zuska nebo Thálií oceněná Nataša Novotná spolu s Václavem Kunešem - zakladatelé skupiny 420people, kteří prostory Laterny magiky využívají ke zkouškám. Tento týden se ministerstvo kultury definitivně rozhodlo, že Laternu magiku zruší ke konci roku jako svou příspěvkovou organizaci. Laterna magika již dříve pod ND spadala, v roce 1992 se osamostatnila a byla v pronájmu v Nové scéně. Nyní bude Novou scénu ze třetiny ND využívat pro svůj program, třetina termínů má patřit programu Laterny magiky a třetinu by měly obstarávat pronájmy a vlastní projekty Nové scény. Již dnes je budova pronajímána pro různé kulturní události, na začátku června bude například hostit mezinárodní Festival spisovatelů Praha.

Důvodů zrušení divadla jako samostatné organizace je podle zainteresovaných institucí několik. Hlavním je pravděpodobně propad v hospodaření. Laterna magika byla od roku 1992 ekonomicky soběstačná, pomáhal tomu velký turistický boom i rozvoj scény a její nová tvorba, říká Tošovský. Po roce 2002 se situace zhoršila a divadlo začalo být závislé na příspěvku od státu. Loni dosáhl 18 milionů korun a divadlo bylo soběstačné ze 70 procent - to je ve srovnání s jinými příspěvkovými organizacemi číslo vysoké, třeba ND je soběstačné z třetiny. Hospodaření Laterny magiky za loňský rok ale skončilo ztrátou 6,9 milionu, soběstačnost klesla na 53 procenta. Laterna magika letos tuto ztrátu nepokryje a nechce tak učinit ani ministerstvo.Problémem Nové scény je potřebná rekonstrukce sálu, která by měla zlepšit akustiku tak, aby se zde mohly konat živé hudební produkce. Tošovský náklady odhaduje na 80 milionů korun. Ředitel Národního divadla Ondřej Černý řekl, že se zatím jedná o tom, jak by se provoz Laterny magiky pod ND financoval i o penězích na rekonstrukci. „Do konce června bychom chtěli předložit prvotní model, jak by měla vypadat programace Nové scény,“ dodal.

Podle Tošovského je třeba diskutovat také o smyslu Laterny magiky. „Dlouho jsme žili z geniálních nápadů (scénografa) Josefa Svobody,“ řekl. Po jeho smrti podle něj divadlo postrádá dramaturgický systém, potřebuje nové myšlenky a tvůrčí linku. A také nezbytné finance potřebné pro realizace technologicky náročných projektů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...