Láska je i pro Rammstein

Praha - Pro mnohé to byl koncert roku. Němečtí Rammstein, kteří do Prahy přijeli v rámci turné Liebe ist für alle da (Láska je tu pro všechny), představili skladby z nového alba a zároveň učinili zadost své pověsti: nechyběly velkolepé pyrotechnické efekty, šlehající plameny a mnoho dalších rekvizit, které z koncertu činily často obskurní podívanou. Nevděčnou pozici předkapely obstarala norská čtveřice Combichrist, hrající směs na pomezí techna a metalu.

Spíše než hudbou, která často připomínala jen dunivou vlnu drtící ušní bubínky, však kapela Combichrist zaujala spíše zběsilým přístupem všech členů, kteří jako v transu zběsile létali po pódiu, rozbíjeli sestavu bicích a nakonec i kláves. Fanoušci se každopádně bavili a čekání na hlavní hvězdy večera tak rychle uteklo.

Samotní Rammstein se na pódium probourali skrz masivní stěnu krátce po deváté a aplaus, který je uvítal, jen definitivně ukázal natěšenost publika. Někteří byli sice zklamáni výběrem písniček: Kapela hrála repertoár nového alba, které mnozí nemají ještě tak zažité či na něj nemají tak pozitivní názor jako na alba minulá. Pokud se ale někdo během některých novějších kousků i přes energické nasazení celé šestice nudil, náladu mu spravily dnes již klasické písničky ze starších alb, jako je Feuer Frei!, při které zpěvák Till Lindemann a oba kytaristé Richard Kruspe a Paul Landers plivali několika metrové proudy ohně, Weisses Fleisch, již kultovní Du Hast nebo Engel.

Oheň, křídla i penisy

Rammstein vždy sázeli i takřka na divadelní prvky, jež nyní dotáhli do dokonalosti; rozličné rekvizity takřka nezmizely z podia. Při Wiener Blut, jejíž text vypráví příběh rakouského tyrana Josefa Fritzla, se na podiu objevilo křeslo, gramofon, lampa a následně se shůry snášelo několik desítek panenek, které jedna po druhé postupně vybuchly. Při skladbě Benzin si Lindemann na podium přitáhl stojan jak od benzinové pumpy, jehož pistoli místo na tankování použil jako plamenomet. A při závěrečné songu Engel se z propadla na pódiu vynořil s obřími kovovými andělskými křídly, která - jak již nikoho nepřekvapilo - začala hořet.

Pilotní singl poslední alba - písnička Pussy - se však překvapivě obešla bez plamenů, zato se nesla v duchu klipu, který vzbudil četné a rozporuplné reakce. Rammstein z něj bez skrupulí udělali necenzurované porno. Na pódiu se však nedělo nic, co by klip až tak připomínalo (skupina už možná nechce vyvolávat podobné pozdvižení jako živým vystoupením skladby Buck dich, kdy Lindemann s klávesistou Flakem Lorenzem předváděli homosexuální styk) a Lindemann si vystačil s několika modely penisů, které byly k dispozici i ve speciální edici alba, a hlavně obřím růžovým dělem, jímž chrlil na fanoušky v prvních řadách přívaly pěny.

Generálka před Ostravou

Jediným problémem byl zvuk. Podobně jako při předkapele připomínal v první polovině beztvarou ohlušující masu, kdy kytary dunivě přehlušovaly vše ostatní a určit, jak (ne)čistě Lindemann zpívá, bylo takřka nemožné. V druhé půli koncertě se ozvučení trochu zlepšilo, ale stále to nebyla žádná sláva. Kdo zná písničky dobře, měl výhodu, a melodii si tak často mohl aspoň domýšlet.

I přes tyto technické problémy i místy nevhodný výběr písniček však byla show Rammstein chytlavá a s německou precizností propracovaná do detailů. Kdyby poněkud obměnili playlist, mohlo by jejich březnové vystoupení v Ostravě být skoro dokonalé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 6 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 7 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 11 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 13 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...