K úspěšným autorům severských detektivek patří švédská autorská i manželská dvojce Alexander Ahndoril a Alexandra Coelho Ahndorilová. Čtenáři je ale znají pod pseudonymem Lars Kepler, jímž podepisují společné knihy. Nejnovější z nich s názvem Lazar přijeli osobně představit do Prahy.
O setkání s Larsem Keplerem byl na autogramiádě velký zájem, všechny výtisky knižní série si v Česku koupilo na půl milionu čtenářů. Kriminální příběhy spojuje postava komisaře Joony Linny. Nechybí ani v zatím poslední knize Lazar.
„Mýtus o Lazarovi byl vždycky trošku zneklidňující. Co se stalo poté, co vstal z mrtvých? Přál si to vůbec? Pracovali jsme s myšlenkou, že nebylo dobré, aby se vracel, možná by se to změnilo v noční můru,“ vysvětluje Ahndorilová, proč si jako inspiraci vybrali tentokrát biblickou postavu.
Manželé Ahndorilovi přiznávají, že v Lazarovi svého „sériového“ detektiva nešetří. Joona Linna totiž najde hlavu své ženy v mrazáku kanibala. Zobrazování násilí se švédská autorská dvojice ve svých knihách nebrání. Má k tomu důvod.
„Protože se násilí bojíme. Věřím, že psaním i čtením o násilí se s ním můžete vyrovnat. Psaní detektivek je pro nás ale pozitivní záležitostí, jdeme od chaosu k řádu. Začínáme hrozným sériovým vrahem, ale končíme jeho dopadením. Začínáme otázkami a tajemstvími a končíme odpověďmi,“ vysvětluje Ahndorilová.
Aby jejich příběhy byly co nejpřesvědčivější, chodí se manželé podívat na skutečná místa činu i do vězení, zápletky konzultují s patology a učí se střílet. Děj nové detektivky prý nejprve několik měsíců probírají, teprve pak sednou a střídají se v psaní jednotlivých scén. „Poté všechno ožije a nastává kouzlo, kdy se postavy začnou chovat podle své vůle. Tuhle část máme nejraději,“ přiznává Alexander Ahndoril.
Společné psaní ale nezačalo zrovna idylicky. „Moc jsme chtěli spolupracovat, ale nedokázali jsme spojit svoje rozdílné styly,“ přiznává Ahndorilová. Pomohlo až vytvoření nového, fiktivního autora – Larse Keplera. Jméno mu manželé vybrali jako poctu slavnému astronomovi i spisovateli Stiegu Larssonovi, který svou sérií Milénium spustil vlnu zájmu o severské krimipříběhy.
