Praha - Nevšední zážitek připravila téměř vyprodanému Divadlu Archa v Praze slovinská kapela Laibach, která zde předvedla moderní podobu díla Umění fugy slavného německého skladatele Johanna Sebastiana Bacha. Za použití elektroniky, počítačů a velkoplošných projekcí ve svém multimediálním projektu kultovní skupina potvrdila svá slova, že Bach se svým dílem může být považován za průkopníka elektronické hudby či techna.
Před potemnělé hlediště divadla, jehož značná část byla určena k sezení, předstoupila pětičlenná kapela v tmavém oblečení a za pomoci bicích v kombinaci s počítači a klávesovými nástroji bez jakékoli komunikace s diváky spustila svoji show. Zadumané zvukové plochy se střídaly s typickými Bachovskými motivy a na projekčním plátně hudbu doprovázely barevné industriální motivy a jiné, většinou neurčité obrazy. Zpočátku trochu zaražené publikum ke konci několikrát odměnilo vystoupení uznalým potleskem.
Kapela Laibach (název je německou variantou jména slovinské metropole Lublaně) vznikla v roce 1980. Proslavila ji již první deska Nova Akropola, největší slávu jí přineslo album Opus Dei. Zdrojem inspirace pro kapelu, která klade důraz na výtvarnou stránku koncertů a pohrává si se symboly, byla německá kultura již od jejích začátků. Od počátku 90. let v Praze koncertovala již několikrát; například v roce 2006 zde představila skladby ze svého tehdy aktuálního alba Volk. Na desku nahrála 14 skladeb inspirovaných státními hymnami různých zemí, z nichž použila základní melodie, ale interpretovala je po svém.
Většina hudebního materiálu projektu kapely Laibach vznikla v roce 2006 a měla premiéru v témže roce na Bachfestivalu v Lipsku. V květnu 2008 pak vyšlo stejnojmenné album.
Mimořádné dílo Umění fugy (Kunst der Fuge)
je cyklus čtrnácti fug a čtyř kánonů, které Bach napsal mezi lety 1723 a 1750, kdy žil a tvořil v Lipsku. Jde o jedno z jeho nejtajemnějších děl, které se stalo i díky nejasnému původnímu určení předmětem mnoha různých interpretací a dohadů. Podle kapely Laibach skrývá velkou energii a inspiraci. Autor čtyřhlasým fugám neurčil nástrojové obsazení, a proto je podle odborníků každý pokus o jejich ztvárnění premiérou svého druhu.
„Dílo nevzniklo na objednávku nějakého šlechtice nebo církve, Bach si je v zásadě napsal sám pro sebe jako druh manifestu,“ uvedl člen souboru Laibach Ivan Novak.
