Praha – Ostatky věhlasného malíře Františka Kupky se přestěhují z Paříže do Prahy. Převoz urny s popelem ze hřbitova Pere Lachaise na Vyšehradský hřbitov připravují navzdory výhradám historiků umění ministerstva kultury, obrany a zahraničí. Převoz, který bude zajišťovat Vojenský historický ústav, by měl proběhnout do letošního podzimu, na nějž připadá 100. výročí první veřejné prezentace Kupkových abstraktních obrazů.
Iniciátorkou převozu ostatků je dokumentaristka Lenka Jaklová, dnes členka Rady města Hradce Králové za TOP 09, která se Kupkovým dílem a životem dlouhodobě zabývá. Ministryně kultury Alena Hanáková (STAN) počátkem března pozvala Jaklovou, královéhradeckého hejtmana Lubomíra France, rektora AVU Jiřího Kotalíka a ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka na jednání, na kterém vyslovila souhlas s převozem urny. Následoval dopis adresovaný francouzskému ministerstvu kultury a žádost o osobní setkání s jejím protějškem.
S převozem ostatků Františka Kupky, jehož urna je od pohřbu v roce 1957 uložena v kolumbáriu na hřbitově Pere Lachaise, nesouhlasí Uměleckohistorická společnost. Připomíná, že Kupka si za svůj domov zvolil Francii a neprojevil zájem vrátit se do Čech.
Kunsthistorici s převozem nesouhlasí
„Můžeme být právem hrdi na to, že Čechy daly světu osobnost tak velkého formátu, jakou je František Kupka, nemáme ale právo si ji přivlastňovat a bez jejího deklarovaného přání ji z Francie převážet zpět. Kupkova velikost ostatně zdaleka přesahuje naše hranice, neredukujme jej proto nyní na osobnost domácího formátu,“ napsali historikové ministryni kultury.
„Kolumbárium na Pere Lachaise, nejvýznamnějším pařížském hřbitově, kde odpočívají velikáni nejen francouzské kultury, je pro něj důstojným místem, které si sám zvolil,“ říkají. Deska s nápisem Francois Kupka Officier de la légion d'honneur (František Kupka, Důstojník čestné legie) je pro ně důkazem toho, že byl hrdý na francouzské státní vyznamenání udělované za přínos Francii.
Na podzim uplyne 100 let od chvíle, kdy Kupka v Paříži vystavil obrazy Amorfa - Dvoubarevná fuga a Amorfa - Teplá chromatika, díla zásadní pro zrod abstraktního umění. Národní galerie, která vlastní nejvýznamnější kolekci Kupkových obrazů, chystá k tomuto výročí ve spolupráci s Museem Kampa velkou výstavu. Dvoubarevnou fugu má ve svých sbírkách NG, Teplou chromatiku Museum Kampa.
Výběr osobností, které zemřely v zahraničí a jejichž ostatky byly posléze převezeny do Česka (řazeno abecedně):
Karel Ančerl, dirigent a někdejší šéfdirigent České filharmonie (1908 až 1973); zemřel v kanadském Torontu, od roku 1993 je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Lída Baarová, herečka (1914 až 2000), zemřela v rakouském Salcburku, její ostatky byly v roce 2001 uloženy na hřbitově v pražských Strašnicích.
Rudolf Firkušný, klavírista (1912 až 1994); zemřel v USA, ostatky jsou od roku 2007 uloženy na Ústředním hřbitově v Brně.
Antonín Hasal, generál a přednosta londýnské Vojenské kanceláře prezidenta Edvarda Beneše (1893 až 1960); zemřel ve Washingtonu, od roku 2011 je pohřben ve Stradonicích u Nižbora.
Bohuslav Martinů, hudební skladatel (1890 až 1959); zemřel ve švýcarském Liestalu, v roce 1979 byl převezen do rodné Poličky.
Alice Masaryková, dcera prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, zakladatelka a první předsedkyně Československého červeného kříže (1879 až 1966); zemřela v USA, v roce 1994 byly její ostatky pohřbeny v rodinné hrobce v Lánech.
Sidonie Nádherná, baronka, mecenáška a múza řady umělců (1885 až 1950); zemřela v Británii, na rodný zámek ve Vrchotových Janovicích se její ostatky vrátily v roce 1999.
Oskar Nedbal, hudební skladatel a dirigent (1874 až 1930); v chorvatském Zábřehu spáchal sebevraždu, jeho ostatky jsou od roku 2006 uloženy na vyšehradském Slavíně.
František Novák, armádní pilot a letecký akrobat (1902 až 1940); zemřel v Paříži, od roku 2002 je pohřben v Sokolči nedaleko Poděbrad.
Ferdinand Peroutka, novinář a spisovatel (1895 až 1978); zemřel v USA, ostatky byly v roce 1991 pohřbeny na pražském Vyšehradě.
Jaroslav Stránský, politik, prvorepublikový poslanec a člen exilové vlády (1884 až 1973); zemřel v Londýně, jeho ostatky jsou od 80. let uloženy v rodinné hrobce v Brně.
Jiří Voskovec, herec, dramatik, režisér a spolu s Janem Werichem páteř Osvobozeného divadla (1905 až 1981); zemřel v USA, od roku 1990 má společný hrob s Werichem na pražských Olšanech.
