Krumlovský zámek obdržel „Oscara“ pro památky

Český Krumlov - Zámek v Českém Krumlově se dostal mezi vybrané památky, které byly oceněny Evropskou komisí a nadací Europa Nostra za přínos při záchraně kulturního dědictví. S vítěznou nominací ve své kategorii se pojí odměna deset tisíc eur, tedy přibližně 251 000 korun.

Českokrumlovský zámek získal ocenění v kategorii památkové péče za restaurační práce provedené na jižním průčelí Horního hradu. Porota projekt ohodnotila jako vynikající příklad citlivého přístupu k restaurování historických objektů, díky kterému se daří uchovat autenticitu, a tento počin podle ní vytvořil nové normy památkové péče v českých zemích. Při opravách se totiž používaly pouze tradiční materiály i postupy.

„Použitá tzv. konzervační cesta obnovy památkového objektu je velmi šetrná a podtrhuje autenticitu a původnost stavby. Práce na obnově oceněné jižní fasády začaly v roce 2004, celý proces měl 6 etap, z nichž každá stála v průměru 4 až 5 milionů korun, podle náročnosti. Dohromady bylo na restaurování fasády Horního hradu vynaloženo zhruba 30 milionů,“ shrnuje kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko.

Technologii popisuje Slavko jako sycení do živé, degradované omítky vápennou vodou. „Je to původní klasická technologie, která byla architektem a technologem znovu objevena a použita při opravách památkových objektů,“ dodává kastelán, který zároveň odhalil, že při restaurování docházelo k novým objevům. Byly např. identifikovány původní gotické zdi, překvapující byla celá renesanční fáze zámku, nálezy jednotlivých fragmentů potvrdily dále dohady, že celé jižní průčelí bylo v 16. století barevné.

Slavko také zdůraznil, že tuto cenu získal Český Krumlov v krátké době již podruhé. Před pěti lety Evropská komise a nadace Europa Nostra odměnily práce na obnově unikátního barokního divadla a jeho depozitáře. „Myslím, že takový úspěch v tak krátké době se zatím ještě nikomu nepovedl,“ doplnil kastelán.

Cenu ve stejné kategorii získalo ještě archeologické naleziště Skarkos v Řecku a projekt na restaurování a nové využití továrny Van Nelle v nizozemském Rotterdamu.

Ocenění v kategorii výzkumu dostal katalog španělských vojenských opevnění, který vypracovalo sdružení Asociación Espanola de Amigos de los Castillos. Tento projekt porota ohodnotila jako zásadní přínos pro zvýšení povědomí veřejnosti o vojenském kulturním dědictví ve Španělsku.

Cena za dobrovolnou pomoc míří do Nizozemska, kde se do záchrany historických center měst podařilo zapojit občanskou společnost. Jako nejlepší vzdělávací a osvětový projekt bylo vyhlášeno Mezinárodní školící středisko péče o kulturní stavební dědictví na rumunském zámku Bánffy.

Do soutěže se letos sešlo 109 přihlášek a nominací z 29 zemí včetně například Ruska, Švýcarska nebo Moldavska.

Europa Nostra je celoevropská federace pro kulturní dědictví, která byla založena v roce 1963. Sdružuje více než 200 neziskových organizací působících v Evropě v oboru záchrany a péče o kulturní dědictví. Úzce spolupracuje s Radou Evropy a UNESCO. Stejnojmenná cena, kterou každoročně uděluje od roku 2002, se stala oficiální cenou Evropské unie za význačný počin při ochraně kulturního bohatství.

Česko se mezi oceněnými objevilo už několikrát. Předloni porota ocenila projekt na záchranu gotických deskových maleb Mistra Theodorika z kaple svatého Kříže na Karlštejně, v roce 2003 zabodovala restaurovaná Svatojiřská sbírka následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este ze zámku Konopiště a o rok dříve ocenění obdržel projekt na obnovení barokního zámeckého divadla v Českém Krumlově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 5 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 8 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
včera v 20:18

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánovčera v 07:06

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...