Kroniku v Prosetíně píše robot. „Z nouze cnost,“ doufá starosta, který s nápadem přišel

Nahrávám video

Více než sto let platí zákon, že české obce musejí vést svou kroniku. Zájem o funkci obecního kronikáře ale upadá a ruční zapisování, které stále mnoho obcí preferuje, už také není tak snadnou disciplínou, jak by se mohlo zdát. V Prosetíně na Chrudimsku problém s chybějícím kronikářem vyřešili moderním přístupem – do práce zapojili robota.

K nahrazení člověka částečně strojem dovedla vedení Prosetína nouze. „Nesehnali jsme člověka ochotného se kronikaření věnovat za ty peníze desítky hodin,“ říká starosta Michal Vychroň (ČSSD).

Dodává, že robot funguje spíše jako prodloužená ruka. „Texty stejně tvoří člověk, jde o to, aby je jenom někdo úhledně, zdobně a rychle napsal. Tuto rutinní práci jsme předali stroji,“ upřesnil.

Robotické rameno pak perem, tužkou či jakoukoliv psací potřebou za pár minut zvládne zápis, který by člověku zabral několik hodin. Včetně obrázků. „V zásadě je to věcí softwaru. Můžete čerpat z jakýchkoliv fotek, dokonce ze svých nebo scanovat obrázky namalované dětmi třeba na základní škole. S tím vším si robot poradí,“ popisuje Vychroň.

Zájem mají i další obce

Nápad začal starosta s titulem inženýra rozvíjet během lockdownů za pandemie covidu-19. Se synem tehdy postavili první verzi. Sofistikovanějšího robota schopného komunikovat s profesionálním grafickým – a nejlépe bezplatným – programem našli až v Americe.

Náklady na robota, v porovnání s obvyklou částkou vyplácenou kronikářům, se podle Vychroně vrátí zhruba za tři roky. Předpokládá, že by tak mohl být řešením i pro další obce, kde se potýkají s podobným problém, zájem už je.

Sám prosetínský starosta počítá pro robotického kronikáře jen s dočasným úvazkem. „V žádném případě nejde o přežitek,“ říká o povinném vedení obecních kronik.

„Je to jedna z velmi důležitých věcí samosprávy. Ačkoliv jsem technik srdcem i duší, tak si myslím, že robot je jen mezihra. Sním o tom, že se zase objeví nějaký kronikář a dvacet třicet let tady v obci povede kroniku. Toto je opravdu z nouze cnost.“

Zákon stanoví, že kronika se může vést ručně i elektronicky, ovšem v tom případě s následným vytištěním. Přibýt musí aspoň jeden zápis „o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím“ za kalendářní rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...