Kroniku v Prosetíně píše robot. „Z nouze cnost,“ doufá starosta, který s nápadem přišel

V Prosetíně píše kroniku robot (zdroj: ČT24)

Více než sto let platí zákon, že české obce musejí vést svou kroniku. Zájem o funkci obecního kronikáře ale upadá a ruční zapisování, které stále mnoho obcí preferuje, už také není tak snadnou disciplínou, jak by se mohlo zdát. V Prosetíně na Chrudimsku problém s chybějícím kronikářem vyřešili moderním přístupem – do práce zapojili robota.

K nahrazení člověka částečně strojem dovedla vedení Prosetína nouze. „Nesehnali jsme člověka ochotného se kronikaření věnovat za ty peníze desítky hodin,“ říká starosta Michal Vychroň (ČSSD).

Dodává, že robot funguje spíše jako prodloužená ruka. „Texty stejně tvoří člověk, jde o to, aby je jenom někdo úhledně, zdobně a rychle napsal. Tuto rutinní práci jsme předali stroji,“ upřesnil.

Robotické rameno pak perem, tužkou či jakoukoliv psací potřebou za pár minut zvládne zápis, který by člověku zabral několik hodin. Včetně obrázků. „V zásadě je to věcí softwaru. Můžete čerpat z jakýchkoliv fotek, dokonce ze svých nebo scanovat obrázky namalované dětmi třeba na základní škole. S tím vším si robot poradí,“ popisuje Vychroň.

Zájem mají i další obce

Nápad začal starosta s titulem inženýra rozvíjet během lockdownů za pandemie covidu-19. Se synem tehdy postavili první verzi. Sofistikovanějšího robota schopného komunikovat s profesionálním grafickým – a nejlépe bezplatným – programem našli až v Americe.

Náklady na robota, v porovnání s obvyklou částkou vyplácenou kronikářům, se podle Vychroně vrátí zhruba za tři roky. Předpokládá, že by tak mohl být řešením i pro další obce, kde se potýkají s podobným problém, zájem už je.

Sám prosetínský starosta počítá pro robotického kronikáře jen s dočasným úvazkem. „V žádném případě nejde o přežitek,“ říká o povinném vedení obecních kronik.

„Je to jedna z velmi důležitých věcí samosprávy. Ačkoliv jsem technik srdcem i duší, tak si myslím, že robot je jen mezihra. Sním o tom, že se zase objeví nějaký kronikář a dvacet třicet let tady v obci povede kroniku. Toto je opravdu z nouze cnost.“

Zákon stanoví, že kronika se může vést ručně i elektronicky, ovšem v tom případě s následným vytištěním. Přibýt musí aspoň jeden zápis „o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím“ za kalendářní rok.