Kroniku v Prosetíně píše robot. „Z nouze cnost,“ doufá starosta, který s nápadem přišel

Nahrávám video

Více než sto let platí zákon, že české obce musejí vést svou kroniku. Zájem o funkci obecního kronikáře ale upadá a ruční zapisování, které stále mnoho obcí preferuje, už také není tak snadnou disciplínou, jak by se mohlo zdát. V Prosetíně na Chrudimsku problém s chybějícím kronikářem vyřešili moderním přístupem – do práce zapojili robota.

K nahrazení člověka částečně strojem dovedla vedení Prosetína nouze. „Nesehnali jsme člověka ochotného se kronikaření věnovat za ty peníze desítky hodin,“ říká starosta Michal Vychroň (ČSSD).

Dodává, že robot funguje spíše jako prodloužená ruka. „Texty stejně tvoří člověk, jde o to, aby je jenom někdo úhledně, zdobně a rychle napsal. Tuto rutinní práci jsme předali stroji,“ upřesnil.

Robotické rameno pak perem, tužkou či jakoukoliv psací potřebou za pár minut zvládne zápis, který by člověku zabral několik hodin. Včetně obrázků. „V zásadě je to věcí softwaru. Můžete čerpat z jakýchkoliv fotek, dokonce ze svých nebo scanovat obrázky namalované dětmi třeba na základní škole. S tím vším si robot poradí,“ popisuje Vychroň.

Zájem mají i další obce

Nápad začal starosta s titulem inženýra rozvíjet během lockdownů za pandemie covidu-19. Se synem tehdy postavili první verzi. Sofistikovanějšího robota schopného komunikovat s profesionálním grafickým – a nejlépe bezplatným – programem našli až v Americe.

Náklady na robota, v porovnání s obvyklou částkou vyplácenou kronikářům, se podle Vychroně vrátí zhruba za tři roky. Předpokládá, že by tak mohl být řešením i pro další obce, kde se potýkají s podobným problém, zájem už je.

Sám prosetínský starosta počítá pro robotického kronikáře jen s dočasným úvazkem. „V žádném případě nejde o přežitek,“ říká o povinném vedení obecních kronik.

„Je to jedna z velmi důležitých věcí samosprávy. Ačkoliv jsem technik srdcem i duší, tak si myslím, že robot je jen mezihra. Sním o tom, že se zase objeví nějaký kronikář a dvacet třicet let tady v obci povede kroniku. Toto je opravdu z nouze cnost.“

Zákon stanoví, že kronika se může vést ručně i elektronicky, ovšem v tom případě s následným vytištěním. Přibýt musí aspoň jeden zápis „o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím“ za kalendářní rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 9 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 11 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.