Kroniku v Prosetíně píše robot. „Z nouze cnost,“ doufá starosta, který s nápadem přišel

Nahrávám video

Více než sto let platí zákon, že české obce musejí vést svou kroniku. Zájem o funkci obecního kronikáře ale upadá a ruční zapisování, které stále mnoho obcí preferuje, už také není tak snadnou disciplínou, jak by se mohlo zdát. V Prosetíně na Chrudimsku problém s chybějícím kronikářem vyřešili moderním přístupem – do práce zapojili robota.

K nahrazení člověka částečně strojem dovedla vedení Prosetína nouze. „Nesehnali jsme člověka ochotného se kronikaření věnovat za ty peníze desítky hodin,“ říká starosta Michal Vychroň (ČSSD).

Dodává, že robot funguje spíše jako prodloužená ruka. „Texty stejně tvoří člověk, jde o to, aby je jenom někdo úhledně, zdobně a rychle napsal. Tuto rutinní práci jsme předali stroji,“ upřesnil.

Robotické rameno pak perem, tužkou či jakoukoliv psací potřebou za pár minut zvládne zápis, který by člověku zabral několik hodin. Včetně obrázků. „V zásadě je to věcí softwaru. Můžete čerpat z jakýchkoliv fotek, dokonce ze svých nebo scanovat obrázky namalované dětmi třeba na základní škole. S tím vším si robot poradí,“ popisuje Vychroň.

Zájem mají i další obce

Nápad začal starosta s titulem inženýra rozvíjet během lockdownů za pandemie covidu-19. Se synem tehdy postavili první verzi. Sofistikovanějšího robota schopného komunikovat s profesionálním grafickým – a nejlépe bezplatným – programem našli až v Americe.

Náklady na robota, v porovnání s obvyklou částkou vyplácenou kronikářům, se podle Vychroně vrátí zhruba za tři roky. Předpokládá, že by tak mohl být řešením i pro další obce, kde se potýkají s podobným problém, zájem už je.

Sám prosetínský starosta počítá pro robotického kronikáře jen s dočasným úvazkem. „V žádném případě nejde o přežitek,“ říká o povinném vedení obecních kronik.

„Je to jedna z velmi důležitých věcí samosprávy. Ačkoliv jsem technik srdcem i duší, tak si myslím, že robot je jen mezihra. Sním o tom, že se zase objeví nějaký kronikář a dvacet třicet let tady v obci povede kroniku. Toto je opravdu z nouze cnost.“

Zákon stanoví, že kronika se může vést ručně i elektronicky, ovšem v tom případě s následným vytištěním. Přibýt musí aspoň jeden zápis „o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím“ za kalendářní rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jiří Štěpnička

Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi.
13:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.