Krása evropských státních vyznamenání zaplavila Hrzánský palác

Praha - Nejvyšší státní vyznamenání 27 členských států Evropské unie si návštěvníci Hrzánského paláce mohou prohlédnout od 3. února do 1. března. Na výstavě s názvem Krása evropské faleristiky - Vyznamenání členských zemí Evropské unie, kterou pořádá Úřad vlády ČR, patří mezi nejcennější exponáty dánský Řád slona, založený již v polovině 15. století. V současné době je udělován zpravidla jen členům panovnických rodů a hlavám států.

Řád se po smrti nositele vrací do Dánska, proto není v žádné sbírce vyznamenání a téměř se nevystavuje. V Čechách se tento řád nacházel za celou historii pouze třikrát. Nositelem Řádu slona byli astronom Tycho de Brahe, polní maršál Karel I., kníže Schwarzenberg a první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk.

Nejrozsáhlejší sbírku vyznamenání na výstavu zapůjčilo Španělsko. Řád Isabely Katolické je v expozici zařazen ve všech třídách a v různých formách udělovaných zvlášť mužům a zvlášť ženám. Podobně rozsáhlou kolekci poskytli také Maďaři, Záslužný řád Maďarské republiky v občanské i vojenské skupině a zároveň s takzvanými miniaturami.

Zastoupeny jsou i klasické evropské řády, jako francouzský Řád čestné legie či švédský Řád polární hvězdy, ale také vyznamenání nových evropských zemí, jako je Řád svobody Slovinské republiky.

Zhlédnout však bude možné také vyznamenání, která byla po pádu berlínské zdi obnovena, jako polský Řád bílé orlice, lotyšský Řád tří hvězd, bulharský Řád svatých Cyrila a Metoděje nebo Řád rumunské hvězdy.

Krása evropské falerestiky - Vyznamenání členských zemí Evropské unie:

Pořádají: Úřad vlády výstavu ve spolupráci se všemi státy unie, Kanceláří prezidenta republiky, Národním muzeem a Vojenským historickým ústavem. Záštitu převzali předseda Evropské rady a český premiér Mirek Topolánek a vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Od 3. února do 1. března 2009, vždy od 10.00 do 17.00 hodin v prostorách Hrzánského paláce. Vstupné je volný.

Jiří Fidler o faleristice:

Pojem faleristika pochází z řeckého slova phalera, které označovalo kovové ozdoby na přilbách. Od Řeků převzali toto slovo ve tvaru phaleare Římané jako název pro vojenská vyznamenání nošená na zbroji. Z těchto slov se vyvinul termín faleristika (angl. faleristics) jako označení vědního oboru, pomocné vědy historické zabývající se řády, medailemi a odznaky, které byly udělovány osobám i skupinám lidí za zásluhy ve všech oborech lidské činnosti.

První řádová společenství vznikla ve druhé polovině 11. století a souvisela s vojenským střetem mezi křesťanstvím a islámem ve Svaté zemi a na Pyrenejském poloostrově. Roku 1059 bylo v Jeruzalémě vytvořeno první společenství při kostele sv. Jana (Rytířský a špitální řád svatého Jana Jeruzalémského), jež pečovalo o poutníky ke Svatému hrobu a chránilo je se zbraní v ruce. Pod vlivem úspěšného působení duchovně-rytířských řádů se ve 14. a 15. století evropští panovníci začali obklopovat nejvěrnějšími šlechtici a dekorovali je viditelnými odznaky. Definitivní krok k moderním vyznamenáním učinil po francouzské revoluci Napoleon Bonaparte, jenž roku 1802 založil všeobecně záslužný řád, Řád čestné legie.

  • Pravděpodobně nejpopulárnější evropská dekorace, anglický Řád podvazku zdroj: Úřad vlády http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/652/65159.jpg
  • Řád zlatého rouna je spojen postupně s burgundskou, habsburskou, habsbursko-lotrinskou a bourbonskou dynastií. zdroj: Úřad vlády http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/652/65150.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kriminalisté obvinili čtyři expříslušníky StB kvůli pronásledování Töpfera

Kriminalisté obvinili čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB) kvůli pronásledování herce Tomáše Töpfera v sedmdesátých a osmdesátých letech. Viní je ze zneužití pravomoci úřední osoby, uvedli mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek a vyšetřovatel Ludvík Fiala. StB podle policie Töpfera pronásledovala kvůli kritickým postojům vůči komunistickému režimu a jeho židovské víře. Nyní pětasedmdesátiletý Töpfer řekl, že vyšetřování neinicioval a satisfakci necítí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Hudba nemá být jarní vánek.“ Rapper Maniak natáčí album v přímém přenosu

Brněnský rapper Maniak vydá v pátek nové album. V tuto chvíli stále ještě vzniká – v přímém přenosu a za dohledu fanoušků. Do podobného experimentálního projektu se pustil jako první z tuzemských hudebníků.
před 16 hhodinami

Hudba není o dokonalosti, patří k ní risk, říká oceňovaný dirigent Hrůša

Dirigent Jakub Hrůša sbírá světová ocenění a pracuje s předními orchestry. Aktuálně působí jako hudební ředitel Královské opery v Londýně, za dva roky se stane šéfdirigentem České filharmonie. „Je to nádherné spojení intelektu a emoci,“ prohlásil mimo jiné o dirigování v pořadu Hyde Park Civilizace.
před 18 hhodinami

Lidé se loučili s Janou Brejchovou. Pro ČT na ni zavzpomínaly Adamovská či Kolářová

Do pražského kina Lucerna se mohla v úterý veřejnost přijít rozloučit s Janou Brejchovou. Vzniklo zde pietní místo, kde mohli příchozí vzdát hold herečce, která zemřela 6. února. Mělo jít o tichou vzpomínku, nikoliv pohřeb. Na Brejchovou vzpomínali také ve vysílání ČT24 její kolegové a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Než se vila v Plzni stala památkou, nový majitel ji zboural

Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.
15. 2. 2026

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026
Načítání...