Konec spirály. Zemřela významná osobnost české grafiky Vladimír Suchánek

V pondělí 25. ledna zemřel malíř a grafik Vladimír Suchánek. Jako vůdčí osobnost litografické tvorby se podílel na výtvarném doprovodu řady českých i zahraničních bibliofilií, ilustroval básnické sbírky, celosvětový ohlas si získala jeho exlibris. Uznání se těšila také jeho známková tvorba.

Suchánek zemřel ve věku 87 let. Byl rodákem z východních Čech. Jeho otec byl řídicím učitelem, on ale po gymnáziu nesměl dál studovat, neboť byl poslán „na zocelení do těžkého průmyslu“. Teprve později absolvoval učitelství výtvarné výchovy na Univerzitě Karlově a grafickou speciálku na pražské AVU.

„Svým zaměřením je strážce naší nejlepší tradice dvacátého století, to jest odchovancem ateliéru Vladimíra Silovského, který převzal grafickou speciálku přes T. F. Šimona, založenou Maxem Švabinským,“ prohlásil o Suchánkovi historik umění František Dvořák.

Poprvé vystavoval v rodném Novém Městě nad Metují, a to v roce 1957. Později měl téměř dvě stovky výstav doma i v zahraničí, účastnil se také řady mezinárodních bienále. Mimo jiné se stal členem Evropské akademie věd a umění.

Posunul vývoj ten, kdo na vývoj navázal, ale postavil se proti němu novými hodnotami. A u Vladimíra Suchánka tato kontinuita tvořivou cestou je doložená krásnými ukázkami nejen jeho technické dovednosti, ale našel i svůj vlastní svět.
František Dvořák
historik umění

Litografie, exlibris i poštovní známky

Osudovou grafickou technikou se pro Suchánka podle jeho slov stala litografie. „Litografie mně učarovala už v době studia na akademii. I kdy jsem si přál dělat jiné techniky, tak vždycky jsem nacházel v litografické práci tolik věcí, že jsem od litografického kamene neodešel,“ vysvětloval.

Vladimír Suchánek / Osamění II
Zdroj: Galerie Hollar

Významnou součástí Suchánkovy tvorby se stala exlibris, tedy knižní vlastnické značky. „První exlibris si u mě objednal doktor Samšiňák, což byl biolog, pro kterého jsem dělal exlibris s námětem roztočů,“ vzpomínal výtvarník.

„Setkal jsem se se sběrateli, kteří dávali přednost nikoliv námětu, ale tomu, jak se s tím autor vypořádá, takže mi dávali svobodu. Dělal jsem exlibris jako parafráze mých volných grafických listů a možná že právě to přispělo k tomu, že jsem se zařadil mezi takzvané žádané autory.“

Grafik, jehož „podpisem“ se stala spirála a ženská tvář, se věnoval i poštovním známkám. „O dvě z nich jsem velmi stál. V prvním případě se jednalo o známku ke stému výročí narození významného českého fotografa Josefa Sudka, námětem mé druhé známky se staly Vánoce,“ přiznal před lety. Proslavil se také známkou k miléniu sv. Vojtěcha, která vyšla i v Německu, Polsku, Maďarsku a ve Vatikánu.

Hrající výtvarník

Vladimír Suchánek prokázal také hudební talent, i pod vlivem rodiny, v níž se „muzicírovalo“. On sám již v gymnaziálních letech hrával na saxofon v novoměstském Melody Clubu. Později vystupoval jako klarinetista hudebního sdružení Grafičanka, které spoluzaožil při oslavě narozenin malíře Kamila Lhotáka. Hráli v ní i další výtvarníci, například Jiří Slíva, Jaroslav Hořánek nebo Jiří Anderle. 

Suchánek se angažoval také ve spolkovém životě, už v roce 1969 se stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar, kterému pak v letech 1995 až 2015 předsedal. Otec tří dětí byl také nositelem medaile Za zásluhy, kterou mu v roce 2006 udělil prezident Václav Klaus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 14 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...