Konec spirály. Zemřela významná osobnost české grafiky Vladimír Suchánek

V pondělí 25. ledna zemřel malíř a grafik Vladimír Suchánek. Jako vůdčí osobnost litografické tvorby se podílel na výtvarném doprovodu řady českých i zahraničních bibliofilií, ilustroval básnické sbírky, celosvětový ohlas si získala jeho exlibris. Uznání se těšila také jeho známková tvorba.

Suchánek zemřel ve věku 87 let. Byl rodákem z východních Čech. Jeho otec byl řídicím učitelem, on ale po gymnáziu nesměl dál studovat, neboť byl poslán „na zocelení do těžkého průmyslu“. Teprve později absolvoval učitelství výtvarné výchovy na Univerzitě Karlově a grafickou speciálku na pražské AVU.

„Svým zaměřením je strážce naší nejlepší tradice dvacátého století, to jest odchovancem ateliéru Vladimíra Silovského, který převzal grafickou speciálku přes T. F. Šimona, založenou Maxem Švabinským,“ prohlásil o Suchánkovi historik umění František Dvořák.

Poprvé vystavoval v rodném Novém Městě nad Metují, a to v roce 1957. Později měl téměř dvě stovky výstav doma i v zahraničí, účastnil se také řady mezinárodních bienále. Mimo jiné se stal členem Evropské akademie věd a umění.

Posunul vývoj ten, kdo na vývoj navázal, ale postavil se proti němu novými hodnotami. A u Vladimíra Suchánka tato kontinuita tvořivou cestou je doložená krásnými ukázkami nejen jeho technické dovednosti, ale našel i svůj vlastní svět.
František Dvořák
historik umění

Litografie, exlibris i poštovní známky

Osudovou grafickou technikou se pro Suchánka podle jeho slov stala litografie. „Litografie mně učarovala už v době studia na akademii. I kdy jsem si přál dělat jiné techniky, tak vždycky jsem nacházel v litografické práci tolik věcí, že jsem od litografického kamene neodešel,“ vysvětloval.

Vladimír Suchánek / Osamění II
Zdroj: Galerie Hollar

Významnou součástí Suchánkovy tvorby se stala exlibris, tedy knižní vlastnické značky. „První exlibris si u mě objednal doktor Samšiňák, což byl biolog, pro kterého jsem dělal exlibris s námětem roztočů,“ vzpomínal výtvarník.

„Setkal jsem se se sběrateli, kteří dávali přednost nikoliv námětu, ale tomu, jak se s tím autor vypořádá, takže mi dávali svobodu. Dělal jsem exlibris jako parafráze mých volných grafických listů a možná že právě to přispělo k tomu, že jsem se zařadil mezi takzvané žádané autory.“

Grafik, jehož „podpisem“ se stala spirála a ženská tvář, se věnoval i poštovním známkám. „O dvě z nich jsem velmi stál. V prvním případě se jednalo o známku ke stému výročí narození významného českého fotografa Josefa Sudka, námětem mé druhé známky se staly Vánoce,“ přiznal před lety. Proslavil se také známkou k miléniu sv. Vojtěcha, která vyšla i v Německu, Polsku, Maďarsku a ve Vatikánu.

Hrající výtvarník

Vladimír Suchánek prokázal také hudební talent, i pod vlivem rodiny, v níž se „muzicírovalo“. On sám již v gymnaziálních letech hrával na saxofon v novoměstském Melody Clubu. Později vystupoval jako klarinetista hudebního sdružení Grafičanka, které spoluzaožil při oslavě narozenin malíře Kamila Lhotáka. Hráli v ní i další výtvarníci, například Jiří Slíva, Jaroslav Hořánek nebo Jiří Anderle. 

Suchánek se angažoval také ve spolkovém životě, už v roce 1969 se stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar, kterému pak v letech 1995 až 2015 předsedal. Otec tří dětí byl také nositelem medaile Za zásluhy, kterou mu v roce 2006 udělil prezident Václav Klaus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 22 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 22 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...