Konec spirály. Zemřela významná osobnost české grafiky Vladimír Suchánek

V pondělí 25. ledna zemřel malíř a grafik Vladimír Suchánek. Jako vůdčí osobnost litografické tvorby se podílel na výtvarném doprovodu řady českých i zahraničních bibliofilií, ilustroval básnické sbírky, celosvětový ohlas si získala jeho exlibris. Uznání se těšila také jeho známková tvorba.

Suchánek zemřel ve věku 87 let. Byl rodákem z východních Čech. Jeho otec byl řídicím učitelem, on ale po gymnáziu nesměl dál studovat, neboť byl poslán „na zocelení do těžkého průmyslu“. Teprve později absolvoval učitelství výtvarné výchovy na Univerzitě Karlově a grafickou speciálku na pražské AVU.

„Svým zaměřením je strážce naší nejlepší tradice dvacátého století, to jest odchovancem ateliéru Vladimíra Silovského, který převzal grafickou speciálku přes T. F. Šimona, založenou Maxem Švabinským,“ prohlásil o Suchánkovi historik umění František Dvořák.

Poprvé vystavoval v rodném Novém Městě nad Metují, a to v roce 1957. Později měl téměř dvě stovky výstav doma i v zahraničí, účastnil se také řady mezinárodních bienále. Mimo jiné se stal členem Evropské akademie věd a umění.

Posunul vývoj ten, kdo na vývoj navázal, ale postavil se proti němu novými hodnotami. A u Vladimíra Suchánka tato kontinuita tvořivou cestou je doložená krásnými ukázkami nejen jeho technické dovednosti, ale našel i svůj vlastní svět.
František Dvořák
historik umění

Litografie, exlibris i poštovní známky

Osudovou grafickou technikou se pro Suchánka podle jeho slov stala litografie. „Litografie mně učarovala už v době studia na akademii. I kdy jsem si přál dělat jiné techniky, tak vždycky jsem nacházel v litografické práci tolik věcí, že jsem od litografického kamene neodešel,“ vysvětloval.

Vladimír Suchánek / Osamění II
Zdroj: Galerie Hollar

Významnou součástí Suchánkovy tvorby se stala exlibris, tedy knižní vlastnické značky. „První exlibris si u mě objednal doktor Samšiňák, což byl biolog, pro kterého jsem dělal exlibris s námětem roztočů,“ vzpomínal výtvarník.

„Setkal jsem se se sběrateli, kteří dávali přednost nikoliv námětu, ale tomu, jak se s tím autor vypořádá, takže mi dávali svobodu. Dělal jsem exlibris jako parafráze mých volných grafických listů a možná že právě to přispělo k tomu, že jsem se zařadil mezi takzvané žádané autory.“

Grafik, jehož „podpisem“ se stala spirála a ženská tvář, se věnoval i poštovním známkám. „O dvě z nich jsem velmi stál. V prvním případě se jednalo o známku ke stému výročí narození významného českého fotografa Josefa Sudka, námětem mé druhé známky se staly Vánoce,“ přiznal před lety. Proslavil se také známkou k miléniu sv. Vojtěcha, která vyšla i v Německu, Polsku, Maďarsku a ve Vatikánu.

Hrající výtvarník

Vladimír Suchánek prokázal také hudební talent, i pod vlivem rodiny, v níž se „muzicírovalo“. On sám již v gymnaziálních letech hrával na saxofon v novoměstském Melody Clubu. Později vystupoval jako klarinetista hudebního sdružení Grafičanka, které spoluzaožil při oslavě narozenin malíře Kamila Lhotáka. Hráli v ní i další výtvarníci, například Jiří Slíva, Jaroslav Hořánek nebo Jiří Anderle. 

Suchánek se angažoval také ve spolkovém životě, už v roce 1969 se stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar, kterému pak v letech 1995 až 2015 předsedal. Otec tří dětí byl také nositelem medaile Za zásluhy, kterou mu v roce 2006 udělil prezident Václav Klaus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 3 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 18 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026
Načítání...