Koncert v rodném Brně přinesl Kožené Magdalenku

Brno - Mezzosopranistka Magdalena Kožená vystoupila po dvou letech v rodném Brně. Pěvkyně nabídla městu výrazně zlevněné vstupné, sama byla také během koncertu odměněna - pěvecký sbor Kantiléna, v němž svou hudební dráhu začínala, po ní pojmenoval své nejmladší oddělení.

Koženou na pódiu Besedního domu doprovázel na varhany virtuos Christian Schmitt. Pěvkyně pro brněnské vystoupení vybrala repertoár, který se objeví na její nové desce. Přednesla díla Henryho Purcella, Hugo Wolfa, Franze Schuberta, Antonína Dvořáka a Georgese Bizeta. Dlouhý potlesk sklidila například za podání Schubertovy skladby Ave Maria. Program završila Bizetova kompozice Agnus Dei.

Kožená vystoupila také společně s nejmladšími členy pěveckého sboru Kantiléna, nad kterým převzala patronát. Nejmladší oddělení sboru se rozhodlo přejmenovat se na počest slavné pěvkyně ze Sluníček na Magdalenku. „Pro mě byla Kantiléna takový druhý domov. Bylo to nejen místo, kde jsem se mnoho v hudbě naučila, ale měla jsem tam i své kamarády,“ zavzpomínala Kožená. „Doufám, že děti budou chodit do Kantilény alespoň tak rády, jako jsem tam chodila já.“

Koncert byl také živě přenášen na internetu, kde si ho bude od 1. října možné poslechnout i ze záznamu.

Zájem o vystoupení Kožené, kdy poptávka daleko převyšovala kapacitní možnosti Besedního domu, ukázal, že Brnu chybí větší koncetrní sál. Mezzosopranistka podporuje projekt Janáčkova kulturního centra, na jehož výstavbu ale zatím město nenašlo peníze. „Velmi mě mrzí, že se to stále nedaří, a doufám, že tímto koncertem se třeba zase nakopne nová vlna debat na toto téma,“ doufá Kožená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...