Koncert Lucie: Víš svý, Praho. A hned na první dobrou

Praha - Vyprodat třikrát za sebou pražskou O2 arenu se žádné české kapele dosud nepodařilo. Tuto laťku zdolala až stará dobrá Lucie, která se už před nějakým tím pátkem vrátila zpátky na pódia. První show z trojice velkolepých akcí v hlavním městě odpálila víc než dobře a těžila hlavně (a jak jinak) z nostalgie.

Robotický hlas z tlampače sice přes celou arénu hlásal, že show začne za deset minut, tou dobou si ale ještě dobrá třetina návštěvníků razila cestu turnikety. Čtveřice muzikantů tak vyjela z pod pódia na scénu se čtvrthodinovým zpožděním. To ale sotva mohlo nějakému fanouškovi vadit, protože zůstal ušetřen možného tragického předskokana a mohl si vychutnat jednolitý a ničím nerušený návrat do devadesátek.

Lucie nastoupila se vší pompou, doslova a do písmene "poAmericku" - gigantické obrazovky s projekcemi, pohybová plošina s bicími, výbuchy světel i ohňů. David Koller se nezatěžoval zbytečnými řečmi, když mluvil, bylo to k věci. P.B.CH. přecházel po scéně jako tygr v kleci, Michal Dvořák řádil za klávesami a Robert Kodym plnil svou roli drsňáka s kloboukem (výjimečně bez slunečních brýlí).

Každý z muzikantů měl svoji „tradiční“ roli. Ani jednomu už není dvacet, aby běhali sem a tam a vyváděli nepřístojnosti, tudíž se plně spoléhali na projekce a na hudbu samotnou. Zpestřením bylo rozhodně i kvarteto cellistek nebo návštěva Lenky Dusilové, která si odskočila od kolébky.

Nebylo potřeba vymýšlet cokoliv dalšího. Hala na Českomoravské zpívala od začátku jako jeden muž - přece jen málokdo z nich doufal, že by pecky jako Srdce, Kengi, Šrouby do hlavy nebo Sen zase někdy slyšeli naživo. Publikum se vrátilo do svých mladých let, kdy poslouchalo Lucii z kazet, obdivovalo Kollera a jeho dlouhé blonďaté háro i Kodymův uhrančivý pohled. Nic z toho najednou jakoby nezestárlo. Nikdo nezapomněl ani slovo z Kollerových nádherných textů, ani to, že už se „nechcem nikdy vracet tam, kde nám bylo mizerně“.

Lucie dokázala složit takový materiál, který funguje i po víc než dvaceti letech. Ačkoliv sestava nepředvedla show, kterou by před ní neodehrálo spoustu zahraničních kapel, šlo hlavně o to seskupit ty, kteří skutečně „ví svý“.

Setlist

Amerika, Pohyby, Daniela, Lucie, Vona řiká jó, Nech to stát, Srdce, Kengi, Mít tě sám, L'aura, Utíkej, Noc, Sen, Zkamenělý dítě, Medvídek, Šrouby do hlavy, Lovec, střelec, doktro & vědec, Panic, Oheň, Černí andělé, Krev a R'n'R, Dotknu se ohně, Troubit na trumpety by se nám líbilo, Amerika (podruhé).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...