Bizarní příběhy, znepokojivou černobílou kresbu a černý humor spojuje tvorba Džundžiho Itóa, který patří k nejvýraznějším autorům japonského hororového komiksu. Po dvou povídkových sbírkách teď v češtině vyšla i jeho úspěšná manga série Spirála – v novém, souborném vydání a v překladu Jana Horgoše.
Komiksová Spirála vede do nápadité noční můry
Zlo v Itóově hororu nepředstavuje člověk nebo temné síly, ale titulní spirála. V ničím neobvyklém japonském maloměstě se začnou objevovat všude. Hlavní hrdinka Kirie se stává svědkem stále podivnějších a děsivějších událostí. „Je to skutečně jako noční můra, ze který se člověk nemůže probudit. Strašně intenzivní, nápadité a originální,“ slibuje čtenářům šéfredaktor nakladatelství Crew Jiří Pavlovský.
Věci, které nás obklopují a děsí
„Džundži Itó umí velmi dobře pracovat s věcmi, které nás obklopují, a teprve z nich pak udělat ty, které nás děsí,“ oceňuje komiksová a literární kritička Kateřina Čopjaková. Začne to mužem, který se sám rozhodne stát spirálou. Jeho manželku potom tvar děsí natolik, že se chce zbavit i spirály ve své hlavě. V hlemýždě se v komiksu člověk může i změnit – právě bizarní proměny jsou pro dílo Džundžiho Itóa typické.
„Míchá se v něm deformace těla a hrůza s absolutně nezvladatelnou fantazií a až hračičkovskými obrazy,“ popisuje Pavlovský. „Velmi intenzivně a často pracuje s nebezpečím, které přichází z moře, což je tradiční motiv v japonské literatuře a i komiksu,“ doplnila Čopjaková.
V novém vydání vychází hororová Spirála (zdroj: ČT24)
Všem něco připomíná
Itó je považován v japonském komiksu za krále hororu. „Dokáže velmi dobře pracovat jak s globálními, evropskými, tak s japonskými vlivy. Tím pádem evropskému čtenáři často připomene třeba Lovecraftovy povídky, které jsou určitě mezi milovníky hororu populární. Zároveň na japonské nebo znalejší publikum působí tím, že čerpá i z tradice starších japonských komiksových kreslířů,“ uvedla Čopjaková.
Kreslit začal Džundži Itó v osmdesátých letech, když pracoval jako zubní technik. V zaměstnání ale později skončil a prosadil se jako autor, který dokáže znepokojivě zobrazit pokřivenost člověka i reality. „Japonský horor je vždycky zvláštní a atmosférický a je něco jiného, protože se tak neopírá o logiku a realitu, ale spíš se drží světa nočních můr a toho, co všechno je možné,“ vysvětluje Pavlovský.
Uniknout krutému osudu je pro Itóovy postavy nemožné. Má tomu tak být i v chystané animované adaptaci Spirály, která se bude držet původního, černobílého pojetí komiksu.