Komenský pro malé děti. Trochu jinak a vesele

Ostrava - Nové představení Divadla loutek Ostrava přibližuje dětem velkého učence a spisovatele 17. století Jana Amose Komenského, který proslul mimo jiné novátorskými přístupy v pedagogice. Snažil se žáky motivovat názorností a zábavností, například za vynikající formu výuky považoval školní divadlo, což dokládá jeho spis Škola hrou. Snad by ocenil, že ostravský soubor se snaží tímto způsobem poučit děti o něm. Představení se jmenuje Hodina Komenského aneb Život J. A. Komenského trochu jinak. Podívejte se:

Nahrávám video
Komenský pro malé děti
Zdroj: ČT24

Divadelní hru napsal na objednávku Divadla loutek Ostrava dramaturg Naivního divadla v Liberci Vít Peřina. Děj se odehrává ve školní třídě. V Hodině Komenského se sejde pět poškoláků se svým třídním učitelem, kterému se s nasazením všech sil a vší dobré vůle podaří děti zaujmout a dokonce nadchnout pro odkaz učitele národů.

„Soustředili jsme se na význam Komenského pro současné školství a opravdu neuvěřitelně dobrodružný a pestrý život, který prožil,“ uvedl autor Vít Peřina, který si před psaním hry Komenského pečlivě nastudoval. Děti se v divadle dozví, že Komenský, kromě toho, že napsal spousty knih, také vymyslel prázdniny, zavedl školu pro dívky, že ztroskotal na moři, prošel pěšky půl Evropy, unikl moru, třikrát se oženil, bojoval za svobodu vyznání, schovával se měsíce v lesích, žil několik let ve Fulneku a další zajímavosti.

Podívejte se na galerii:

Hra také ukazuje, jak k sobě učitel a žáci nacházejí cestu, ačkoliv se to zprvu zdá zcela nemožné. „Je to pro nás zvláštní setkání. Aby učitel děti zaujal, musí být tak trochu hercem, hraje jim divadlo, tak jako my divákům,“ podotkl režisér Martin Tichý. Představení je určeno dětem od 8 let, ale přístupné je i dospělým. Premiéra je dnes v podvečer.

Jan Amos Komenský (1592–1670)

Patří k největším českým spisovatelům, filosofům a učencům. Jeho ideálem byla pansofie neboli vševěda. Byl knězem, později biskupem protestantské Jednoty bratrské. Obrovský význam měly jeho pedagogické spisy. Zabýval se teorií výchovy, vytvořil speciální metodiku výuky jazyků, psal učebnice a jazykové příručky (Brána jazyků otevřená, Svět v obrazech). Je považován za zakladatele moderní pedagogiky. Je zván „Učitel národů“.

Pocházel z Moravy. Studoval na bratrské škole v Přerově a na německých evangelijních školách. Po bitvě na Bílé hoře se musel jako bratrský kněz skrývat. Ve Fulneku došlo i k veřejnému pálení jeho děl. Nejčastěji nacházel útočiště na panství Karla staršího ze Žerotína v Brandýse nad Orlicí. V této těžké době zemřela na mor jeho první žena a dvě děti. Roku 1628 odešel do exilu. Pobýval v různých zemích, například v Polsku nebo Švédsku. Ještě ve vlasti napsal spisy Truchlivý nebo slavný Labyrint světa a ráj srdce. Jeho vědecká a literární činnost vyvrcholila v nizozemském Amsterdamu, kde vydal svá nejdůležitější díla a ve věku 78 let zemřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...