V Dobřichovicích nedaleko Prahy v neděli skončil už sedmý ročník mezinárodního sochařského sympozia. Jeho letošní výtvory se časem objeví na Cestě mramoru, která vzniká mezi Dobřichovicemi a blízkým Karlíkem. Letos do galerie pod širým nebem svá díla připojili Stanislav Kolíbal, Petr Novák a Hiromi Nagakawa.
Kolem chodníku rostou sochy. Dobřichovice jdou po Cestě mramoru
Cestu mramoru postupně zaplňují sochy vzniklé během uměleckého sympozia, které se v Dobřichovicích koná jednou za dva až tři roky. Tvůrci pracují se sliveneckým mramorem, který se v oblasti láme přinejmenším od čtrnáctého století, a je tak nejdéle využívaným českým mramorem vůbec. Sochy doplňují místní naučnou stezku sliveneckého mramoru.
Barvy a charakter
Letos vznikly tři nové sochy. Dílo sochaře Petra Nováka nazvané Zasněný mramor zobrazuje koňskou hlavu a jezdce, ale zároveň dává vyniknout kráse samotného kamene. „Nejobtížnější na tomhle mramoru je vyjádřit jeho charakter. Má v sobě nádherné barvy, třeba zelenou vedle červené a podobně,“ uvažuje Petr sochař.
S náročným kamenem se vypořádala i umělkyně Hiromi Nagakawa, která se pro své sousoší inspirovala svým rodným Japonskem a tamními zahradami. „Chtěla jsem udělat nějaký malý svět jako Mikrokosmos. Tu barvu opravdu miluju,“ chválí místní kámen umělkyně.
Nová socha Stanislava Kolíbala vznikla podle modelu z roku 1968, kdy se intenzivně zabýval tématem času. Na dobřichovické louce tak vyrostl sloup, který vizuálně měkne a hroutí se. Návrh byl původně určen na malé náměstí na pražské Pankráci, nakonec tam však nebyl realizován.
Na soše v průběhu času spolu s Kolíbalem pracoval sochař Radomír Dvořák. „Jsem moc rád, že jsem našel v panu Dvořákovi spolupracovníka, protože už ve svém věku devadesáti dvou let bych se kamene nemohl dotknout,“ říká Kolíbal. A Radomír Dvořák se smíchem dodává: „Pan profesor byl přísný. Vždycky odešel padesát metrů, vzal tužku, udělal nějaké čáry a to byl další týden práce. Ale nakonec jsme to nějak vyprecizovali.“
Až ke kostelu
„Tématem tohoto sympozia je v podstatě ten kámen sám. Tady žijeme v místě, kde se vždycky těžil a zpracovával slivenecký mramor. A na tom je založeno celé sympozium,“ říká organizátor Petr Váňa. Dosud se sympozia v Dobřichovicích zúčastnilo 26 sochařů, mezi jinými Jan Koblasa, Jan Hendrych nebo Čestmír Suška.
Kilometrový chodník Cesty mramoru mezi Dobřichovicemi a Karlíkem je už ze dvou třetin zaplněn. Až sochy dojdou k rotundě svatého Martina, dobřichovické sympozium se završí.