Kokoschkovo panorama Prahy se vydražilo za 52 milionů korun

Obraz Oskara Kokoschky s názvem Praha se na aukci vydražil za více než 52 milionů korun včetně dražební přirážky. Je to nejvyšší cena, za jakou bylo Kokoschkovo dílo v Česku vydraženo.

Kokoschkův obraz šel do aukce s vyvolávací cenou 35 milionů korun. Po klidné krátké bitvě zájemců na telefonu zvítězil dražitel, který za dílo nabídl 52 000 080 korun včetně aukční přirážky, uvedla Jana Bryndová z galerie Arthouse Hejtmánek, která dražbu pořádala.

Vydražený obraz pochází z významné pražské sbírky a je autorovým druhým nejrozměrnějším plátnem z cyklu pohledů na české hlavní město. Zachycuje pohled z Kokoschkova ateliéru, který si od léta 1934 pronajímal v nejvyšším patře domu Bellevue na Smetanově nábřeží.

„Sám autor považoval tento pohled na Prahu za výjimečný svým širokým záběrem, ale také barevnou expresivitou. Můžeme vysledovat i proměnlivost rukopisu od hladké malby a klidnější stopy štětce na straně pravé až k expresivnější poloze, které odpovídá i ostrá a sytá barevnost na levé straně,“ uvádějí pořadatelé aukce.

Pražskou tvorbu Oskara Kokoschky představila před dvěma lety Národní galerie v Praze, která má některá Kokoschkova pražská díla ve svých sbírkách. Kokoschka (1886–1980) přijel do Prahy v roce 1934, kdy odešel z Vídně před nacismem. Krátce po mnichovské dohodě prchl před nacismem do Anglie. Na přelomu let 1940 a 1941 pranýřoval strůjce mnichovské dohody, tedy i představitele Anglie, alegorickým obrazem Červené vejce s karikaturami Hitlera a Mussoliniho. Po válce se usadil ve Švýcarsku. Teprve roku 1975 přijal zpět rakouské státní občanství.

Dosud nejdražším vydraženým Kokoschkovým dílem byl obraz Žáby, namalovaný v roce 1968. Loni se prodal za 37,7 milionu korun i s aukční přirážkou. Žáby tupě zírající do tmy, zatímco za nimi nad západním obzorem ještě stojí slunce, se mu staly symbolem lidské hlouposti, neschopné odlišit lež od pravdy. Když se dověděl o okupaci Československa, připsal na zadní stranu obrazu: Praha, srpen 1968 – soumrak Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...