Existuje vůbec něco jako „český mrakodrap“? Tuto otázku si klade stejnojmenná publikace Petra Vorlíka a odpověď hledá na příkladech stovky více i méně proslulých tuzemských staveb nebo projektů. Knížku se třemi stovkami fotografií a ilustrací vydává Nakladatelství Paseka.
České mrakodrapy se zabývají např. budovami významných meziválečných výrobních koncernů, sídly veřejné správy a infrastruktury pokrokové republiky, poválečným naplněním snů avantgardy, nekritickým optimismem, ale i zpupností socialistického realismu. „Každá doba měla své ambice, které se mnohdy zhmotnily právě v budování výškových staveb. Na příkladech jednotlivých výškových budov lze tedy poukázat na i mnohdy jemné vztahy mezi mocí a architekturou,“ uvádí anotace.
Mnohé stavby z dnešního pohledu ani nelze nazvat výškovými, jsou mezi nimi známé obchodní domy či třeba Všeobecný penzijní ústav v Praze na Žižkově. Budova podle návrhu Josefa Havlíčka a Karla Honzíka ze 30. let bývá označována jako první český mrakodrap.
- Nejvyšší budovou v Česku je od roku 2013 brněnský AZ Tower, který o dva metry překonal pražský kancelářský věžový dům City Tower, který měří 109 metrů.
- Přes sto metrů má ještě pankrácká City Empiria (104 metry).
- Stejně vysoká má být rozestavěná nedaleká City Epoque.
- V Praze, Brně a Ostravě je naplánováno nejméně pět dalších výškových staveb převyšujících sto metrů.
Architekt a historik architektury Petr Vorlík působí jako pedagog a výzkumný pracovník na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Specializuje se na dějiny architektury 20. století a průmyslové dědictví. Jako autor nebo spoluautor připravil publikace Šedesátá léta v architektuře očima pamětníků (2006), Areál ČVUT v Dejvicích v šedesátých letech (2006), Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury (2010), Meziválečné garáže v Čechách (2011), Architektura ve službách motorismu (2013) a další.
