Klub zvídavých dětí pátrá po tom, co Jaroslav Foglar dělal za protektorátu

3 minuty
Kniha mapuje činnost Jaroslava Foglara za protektorátu
Zdroj: ČT24

Vychází zpráva o dosud neznámé foglarovce. Sérii rozhlasových her Klub zvídavých dětí napsal Jaroslav Foglar za protektorátu. Stejnojmenná kniha Zdeňka Bauera se věnuje nejen obsahu dosud nevydaných materiálů, ale také Foglarově činnosti ve složité době německé okupace.

Kniha s podtitulem Jaroslav Foglar a Protektorát mapuje život oblíbeného spisovatele v období druhé světové války. Foglar sice v závěru svého života nastínil ponurou atmosféru protektorátu Čechy a Morava a těžkosti ilegálního skautingu na stránkách autobiograficky laděného románu Strach nad Bobří řekou, jinak ale o době okupace většinou mlčel.

Výpověď jako nejlepší vizitka

V úvodních kapitolách publikace nabízí většinou neznámé informace k historii předfoglarovských klubů i o spolupráci Foglara s několika prvorepublikovými časopisy. Důležitým tématem knihy je právě protektorátní období, kdy měl Foglar proti období pozdějšího komunistického režimu relativně větší prostor k publikační činnosti. Tehdy spolupracoval například s časopisy Zteč a Správný kluk.

„Nikdy se nepodařilo to, co nacisté chtěli. Vždycky když nastala nějaká zdánlivá spolupráce, tak šlo o střet hodnot a bylo jen otázkou času, kdy exploduje naplno. Což byl i příklad Správného kluka, kde dostal hodinovou výpověď, a to je pro něj ta nejlepší vizitka,“ komentuje Foglarovu činnost za protektorátu editor a nakladatel Zdeněk Bauer.

Zásadní místo v knize zaujímá popis rozhlasových pořadů Klub zvídavých dětí, kde spisovatel na jednu stranu nalezl tvůrčí útočiště po zákazu časopisu Mladý hlasatel, na druhou stranu byla tato jeho životní etapa okleštěná postupujícími restrikcemi ze strany okupačních úřadů.

Souběžně s tím je prostor věnován také zakázanému skautingu a především dodnes nezmapovanému Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, protektorátnímu svazu, který vznikl za účelem germanizace české mládeže. Publikace obsahuje množství obrazových příloh a rejstříků.

Znovu vyjdou další Foglarovy knihy

Foglarova tvorba je dodnes populární. Rychlé šípy a komiksové sešity, které nakreslili Jan Fischer, Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák, souborně vyšly v Olympii v letech 2012 a 2013 a zařadily se mezi nejprodávanější tituly literatury pro mládež.

Odkaz ideálů přátelství a dobrodružství stále oslovuje nejen starší generaci čtenářů. Jen málokdo nezná alespoň nějakou z jeho knih Hoši od Bobří řeky, Když duben přichází, Záhada hlavolamu, Chata v Jezerní kotlině či Tajemná Řásnovka. Nakladatelství Albatros v dalších letech postupně hodlá vydat všechny stěžejní Foglarovy romány doplněné o skautské příručky, komiksy či dosud nevydané dopisy.

Vydávání díla spisovatele s přezdívkou Jestřáb delší dobu komplikovaly spory kolem autorských práv. Nakonec je po soudních sporech získala Skautská nadace Jaroslava Foglara, která navázala spolupráci právě s nakladatelstvím Albatros.

V Praze se od května koná výstava Pocta Rychlým šípům připomínající osmdesáté výročí vzniku legendárního chlapeckého klubu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
před 9 hhodinami

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
před 10 hhodinami

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
před 13 hhodinami

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
před 15 hhodinami
Načítání...