Klíče od Salmovského paláce má Kohout i Knížák

Praha - Dva pražské renesanční paláce na Hradčanském náměstí - Schwarzenberský a Salmovský - získala zhruba před šesti lety ve zbědovaném stavu do užívání Národní galerie. Zatímco první z objektů je už zrekonstruován a v současné době je zde umístěna stálá expozice Baroko v Čechách, druhý rekonstrukcí teprve prochází. Oprava Salmovského paláce přitom byla plánována už v sedmdesátých letech, kdy tu sídlila švýcarská ambasáda a také bydlel spisovatel Pavel Kohout.

„Kohout bydlel v nejvyšším patře, v podkroví. Policie ho z pěkné adresy chtěla dostat pryč a oznámila mu, že se palác bude rekonstruovat, což bezpochyby potřeboval už tehdy. Záminka zafungovala, Pavel Kohout byl vystěhován a spolu s ním i švýcarská ambasáda,“ přibližuje začátek nerealizované rekonstrukce historik architektury Zdeněk Lukeš.

Když před lety dostala palác do nájmu Národní galerie, i jí chvíli trvalo, než se do rekonstrukce pustila. „Musely se udělat určité přípravné práce, projektové studie a podobně. A především se ukončovaly spory s Anežkou Pecoldovou, která na palác uplatňovala restituční nárok,“ vysvětlil náměstek Národní galerie Miroslav Tajč. Dědička jedné z větví rodu Schwarzenberků u soudů nakonec neuspěla, a tak rekonstrukce mohla začít.

Oddychli si i památkáři. „Jsme v první řadě rádi, že Salmovský palác zmizí ze seznamu ohrožených objektů, kde byl spolu se Schwarzenberským léta zařazen,“ přiznal ředitel Národního památkového ústavu Michal Zachař.

I když kvůli rekonstrukci Schwarzenberského paláce si Národní galerie od některých památkářů vysloužila i kritiku - nelíbilo se jim, že součástí historického interiéru se stalo i několik moderních prvků. Podobné změny v Salmovském paláci galerie nechystá.

Kromě kompletní opravy rozvodů vody, elektřiny a plynu a opravy střechy, včetně krovu, chce galerie propojit sousedící paláce vstupní halou, takové řešení ale není žádnou novinkou. Propojení existovalo už v časech, kdy obě budovy patřily Schwarzenberkům. „Na středním technickém dvoře vznikne nový vstup podle návrhu architekta Josepa Lluíse Matea,“ doplnil ředitel NG Milan Knížák. Památkáři ale prosadili, že novostaba nesmí být z Hradčanského náměstí vidět.

Salmovský palác je součástí památkové rezervace UNESCO - Historické centrum Prahy. Rekonstrukce byla zahájena v polovině srpna 2005. Palácová klasicistní stavba vznikla v rozmezí let 1800 až 1811 na místě nevelkých domů hradních úředníků z řad nižší šlechty, které byly následně sceleny ve větší šlechtické domy. Jejich přestavbu na palác uskutečnil arcibiskup Vilem Florentin, kníže Salm-Salm. Chtěl vytvořit bytový dům s luxusními byty pro své úředníky.

Rekonstrukce Salmovského paláce potrvá ještě dva roky, pak bude pod jeho střechou otevřena expozice Národní galerie ze sbírek umění 19. století. Novou výstavu chystá galerie také pro Schwarzenberský palác, v jehož sklepení si mohou návštěvníci od příštího víkendu prohlédnout vykopávky, které zde archeologové objevili během rekonstrukce.

Reportáž o Salmovském paláci si můžete poslechnout v pořadu Z metropole.

  • Salmovský palác autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1181/118092.jpg
  • Salmovský palác autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1181/118091.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
před 56 mminutami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 9 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...