Kim Ki-duk: Semlelo mě to. Ale jsem zpátky

Karlovy Vary – „Arirang jsem natočil, abych se podíval zpátky na svůj život a na filmy, které jsem natočil. Chtěl jsem si položit úplně elementární otázku, co je to film, co lidem přináší, a taky jsem se chtěl zamyslet nad tím, jestli do budoucna vůbec natočím nějaký další film,“ shrnul podněty, které ho vedly k práci na posledním snímku, v rozhovoru pro ČT24 jihokorejský režisér Kim Ki-duk. Arirangem se tento slavný tvůrce opět vrací do světa kinematografie, který na tři roky opustil.

Autorský počin, v němž namířil Kim Ki-duk kameru tentokrát na sebe: je svým vlastním scenáristou, režisérem, kameramanem i interpretem, uvedl karlovarský festival v sekci Jiné horizonty. Premiéru měl snímek, natočený po tříleté odmlce, v Cannes. „Vzbudil tam poměrně rozporuplné reakce,“ přiznal režisér. „Některým lidem se velmi líbil, jiným se zase velmi nelíbil. Co se ke mně doneslo, nudili se u něj především lidé, kteří znali mé předchozí filmy. Nicméně jsem slyšel také pozitivní ohlasy. A to od jednoho porotce, který řekl, že by ten film měl vidět každý, kdo se chce naučit točit filmy.“

Kim Ki-duk debutoval v roce 1996, ale teprve svým čtvrtým filmem Ostrov (2000) na sebe upoutal pozornost na benátském festivalu. V jeho filmografii přibývaly někdy až dva tituly ročně, Čas (2006), jehož světovou premiéru osobně uvedl na 41. MFF KV, byl jeho již třináctý film. Po snímku Sen (2008) se jako tvůrce odmlčel.

5 minut
Rozhovor s Kim Ki-dukem
Zdroj: ČT24

„Točil jsem filmy 15 let, každý rok jsem dělal nový film, to bylo neskutečně vyčerpávající, a tak nastal docela očekávaný zlom – semlelo mě to. Začal jsem pochybovat, jestli točení filmů má vůbec smysl. Rozhodl jsem se odejít na venkov do zapadlé malé chatky, kde jsem žil úplně odděleně od civilizace. Pak jsem si jednoho dne vzal do ruky malou kameru a před ní jsem si začal klást otázky, kdo vůbec já sám jsem. Tak vznikl Arirang,“ popisuje cestu svého návratu Kim Ki-duk.

V autorské zpovědi vede rozhovory sám se sebou - Kim Ki-duk-poustevník klade otázky Kim Ki-dukovi-filmaři, který mu odpovídá na monitoru, zatímco vše komentuje s ironickým pohledem třetí Kim Ki-duk. Hovoří o své cestě filmaře, o vzestupu na pozici předního představitele jihokorejské kinematografie i o rozhodnutí všeho nechat a stáhnout se do ústraní; pátrá po smyslu tvorby.

„Tři roky jsem netočil a teď, když jsem natočil Arirang, tak jsem začal mít o film zase zájem. Jsem rozhodnutý vrátit se k točení dramat a chtěl bych i hrát,“ tvrdí Kim Ki-duk. V současné době prý dopisuje scénář, který by chtěl natočit nejen v Koreji, ale i v Evropě. „Doufám, že mé filmy budou stále tak zajímavé, jako, doufám, byly doposud,“ přeje si teď především.

  • Arirang zdroj: KVIFF http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2699/269869.jpg
  • Kim Ki-duk na 46. MFF KV zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2689/268884.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...