Když zazněly sirény, byl to čistý temný strach, líčí ukrajinská sochařka

Nahrávám video

Sochy Anny Nadudové stojí v kyjevské botanické zahradě i v centru ukrajinské metropole. Rodné město ale umělkyně opustila hned v prvních dnech po napadení Ukrajiny, aby ochránila své nejbližší. Doufá, že nový ateliér si zřídí v Praze, kde po útěku našla dočasný domov.

Anna Nadudová je absolventkou Národní akademie umění a architektury v Kyjevě. Věnuje se sochařství, instalacím, kresbám i videoartu. Své objekty kromě Ukrajiny prezentovala i v Londýně nebo Paříži, i pod uměleckým jménem ANi Svami.

Z Kyjeva, kde se v roce 1983 narodila, odešla hned druhý den po ruské invazi. Nejvíce ji děsily sirény varující před bombardováním. „To byl čistý temný strach, který je jen těžko vysvětlitelný. Nejde přesně popsat slovy,“ líčí.

Tvořit dál

O důvodech odchodu z Kyjeva a třeba i o cestě přeplněným vlakem k hranicím na západě Ukrajiny mluví i ve videu, které pro sociální sítě natočila už v Praze, kam se při útěku dostala. „Všichni dospělí mlčeli. V jedné chvíli začaly děti vtipkovat o bombardování, střílení, o krvi… Byli jsme tím šokovaní, ale byl to způsob, jakým si děti uchovávaly svojí vlastní realitu, svoje vlastní vnitřní hranice, aby se z toho všeho nezbláznily,“ popisuje reakce ve svém okolí.

Za sebou nechala své blízké i svou tvorbu. „Moje studio bylo evakuováno doslova na poslední chvíli, protože všechna naše studia se stala válečnými objekty, strategickými objekty pro obranu města,“ vysvětluje Anna Nadudová. Jediné, co jí teď v Praze připomíná její práci, jsou fotografie v mobilu a skicák s rozpracovanými projekty. Umění chce ale tvořit nadále – kdekoliv bude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 10 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 13 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled