Když Lovci hlav hrají o tu svoji

Do výšky ho není mnoho (nějakých sto šedesát osm centimetrů), ale problémy má jako velkej chlap. Zadělal si na ně sám! Roger Brown má mindrák všech chlapíků hobitího vzrůstu, na které se dobře rostlá většina dívá svrchu, což v nich vzbuzuje (často neoprávněný) pocit, že své prckovství musí něčím kompenzovat. Nejlépe velkým bourákem, luxusní vilou a dlouhonohou krasavicí. Velký bourák má tu výhodu, že když někde zakopnete o mrtvolu, můžete ji nacpat do kufru, nevýhodou luxusní vily je, že stojí nějakých třicet milionů, a základní riziko společného života s dlouhonohou nymfou spočívá v tom, že vám může snadno přerůst přes hlavu, jednoho dne vás chladnokrevně překročit a vzít kramle. Roger Brown sice příliš nevyrostl, ale není to žádný „přizdisráč“, a tak, aby si na tohle všechno přivydělal, rozjel se po šikmé ploše zločinu…

Po zfilmovaném „Milleniu“ švédské spisovatelské hvězdy Stiega Larssona bude každý slušnější filmový kriminální thriller, který k nám přiletí od severských fjordů, přiživovat již vcelku rozšířenou tezi, že v moderním detektivním románu a současné filmové kriminálce udávají dnes barvu a tón drsné, dramatickým dějem napěchované a hustou akcí oplývající skandinávské příběhy, jež se nevyhýbají explicitním krvavým seancím, kombinovaným s výživným hororovým feelingem (a sem tam nějakou skoro nahatou slečnou).

Norský film

To jsou ale i melancholicky vtipné arktické, antidepresivní road movie typu Na sever (v nichž se dozvíte nejen to, jak se dá po seversku čekat na smrt, ale i opít technikou menstruačního tamponu), zombie hororové komedie ve stylu Mrtvý sníh (na kterém jsou krvavé orgie hezky kontrastní), módní mystifikační pseudodokument (ve stylu Blair Witch), jako je ujetý Lovec trollů, či lineární teenagerovská vyvražďovačka Mrazivá kořist (přinášející poctivou rukodělnou práci s ostře nabroušenou sekerou). Do širšího výběru zajímavých či divácky vděčných norských opusů lze přiřadit i přírodní hororový thriller Temné lesy a určitě sem patří i dusná Insomnia (inspirující Nolanův remake s Al Pacinem), skvělá černá komedie stavějící na hlavu klasická skandinávská psychologická dramata Kurz negativního myšlení či standardně mírně „začerněná“ komedie o partnerských vztazích Happy happy (která letos bodovala na festivalu v Sundance).

  • Lovci hlav zdroj: Aerofilms
  • Lovci hlav zdroj: Aerofilms

Norská kinematografie má prostě více zajímavých, spektakulárních a divácky vděčných tváří (což tato malá odbočka chtěla připomenout), pro které jsou příznačné spíše tragikomické polohy, jež kriminálnímu thrilleru, jenž je momentálně na „forhontě“, docela sluší. Ale také má těžkou autorskou váhu, kterou je v daném žánru zcela nepochybně Jo Nesbø, uznávaný klasik moderního detektivního románu, jehož knihy vyšly celosvětově v impozantním nákladu, který se nezadržitelně začíná přibližovat magickým devíti milionům výtisků. Všichni čekali, kdy to přijde a někdo sáhne po některém z příběhů jeho osvědčeného a věčně nadraného rozplétače složitých kriminálních kauz detektiva Harryho Holea, jenž bojuje stejně zarputile se zločinem jako s chlastem. Jenomže

První zfilmovaný Nesbø

se urodil jako solitér mimo populární „holeovskou“ sérii. Lovci hlav je „bad guys story“, kde kromě pingla v hospodě, mrtvých policajtů a náhodných kolemjdoucích na potenciálně kladnou postavu nenarazíte. Takže si nakonec přece jen za svého favorita vyberete hajzlíka Rogera Browna (co vypadá jako nevlastní norský bratranec Stevea Buscemiho), když pro nic jiného tak kvůli neuvěřitelné odolnosti, s jakou odráží gradující rány osudu, a vy víte, že i když se nad ním zavře hustá hladina venkovské latríny, tenhle chlapík se opět vynoří, seškrábne z tváře pár kilo exkrementů a dál vyrazí bojovat o svůj luxusní život (protože jiný, zdá se, pro něj nemá valnou cenu).

Tenhle drobný, ale nezničitelný Roger Brown je jedním z nejlepších „lovců hlav“ (rozumějte hledačů nejlepších mozků pro špičková místa) – což prozrazuji s vědomím, že právě sklaplo těm, kteří za tímhle šťavnatým názvem natěšeně viděli jeho doslovný obsah. A jako takový by si mohl docela slušně žít, kdyby si nežil nad poměry a nemusel si na to nějak přivydělat. Postupně se vypracoval na zkušeného zloděje vzácných obrazů, a protože to není žádný vůl, jede podle vymakaných bezpečnostních pravidel, která jsou slušnou zárukou, že ho nečapnou. S touhle fuškou Roger prostě nemůže přestat, protože má atraktivní motivaci, jež se jmenuje Diana, kterou miluje tak, že jí nehodlá udělat dítě jen proto, že má strach, aby ho neměla ještě o něco raději nežli jeho.

Jenomže jednoho dne zkříží jeho cestu drsný tuhoň Clas Greve, z něhož stříká tsunami vysokooktanového testosteronu (která dá Dianě pořádně zabrat) a jehož bolívijské jizvy svědčí o tom, že dovede přijímat i rozdávat (což Roger zanedlouho pocítí na vlastní kůži). Karty jsou rozdány a zdá se, že Rogerovi Brownovi chodí jen samé plonkové…

„Chceš to do hlavy, nebo do břicha?“

Typickým rysem Nesbøových příběhů (česky vyšla „Nemesis“, „Pentagram“ a k premiéře tohoto filmu i jeho stejnojmenná literární předloha), který se snažil vtělit i do scénáře Lovců hlav, je sevřeně vystavěná a strmě gradující story s neopotřebovanými nápady. Ta se odvíjí ve strhujícím tempařském rytmu, který přijal i režisér Morten Tyldum, jenž si tento styl natrénoval na reklamních spotech. Tenhle dobře fungující tandem roztáčí spirálu napětí, bezvýchodných situací, beznadějného usilování a zdánlivě neřešitelných zápletek do maximálních obrátek a žene je cílevědomě do pointy, kterou nemáte čas ani šanci pořádně odhadnout. A to je dobře, neboť snadno předpověditelná finále jsou vždycky poněkud vyčpělá.

Dobře složené ústřední duo těch, kteří si jdou po krku, tvoří mistr přežití Aksel Hennie alias Roger, který nemá komu by věřil, je stále více sám a všechno se proti němu spiklo, ale jenž to navzdory tomu nevzdává a svým koncentrovaným výkonem dokazuje, že sto šedesát osm dobře zkoordinovaných a myslících centimetrů není zas až tak málo. A někdy stačí i na charismatického, nabušeného řízka dánské provenience a „scottovských“ parametrů Nikolaje Costera-Waldaua (Černý jestřáb sestřelen, Království nebeské). Tihle temní Lovci Joa Nesbøa jedou většinou na doraz, zručně balancují na hranici přežití a jejich šance přichází jen jednou. Tak nepromarněte tu svoji a nenechte je, aby vás ve své úporné honbě za penězi nebo štěstím (nebo obojím) minuli. Nejsou to žádní supersympaťáci (spíše vypočítaví a v zásadě všeho schopní hajzlové), ale svůj příběh dávají bez rezerv a na plný plyn. A to se počítá!

HODEJEGERNE / Lovci hlav

Norsko 2011, 100 min., české titulky, 5 kopií + 2D. Režie: Morten Tyldum. Scénář: Jo Nesbø, Lars Gudmestad, Ulf Ryberg. Kamera: John Andrea Andersen. Hudba: Jeppe Kaas, Trond Bjerknes.

Hrají: Nikolaj Coster-Waldau (Clas Greve), Aksel Hennie (Roger Brown), Julie R. Ølgaardová (Lotte), Synnøve Macody Lundová (Diana), Kyrre Haugen Sydness (Jeremias Lander).

V kinech od 10. listopadu 2011

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec James Van Der Beek. Proslavil ho seriál Dawsonův svět

Po boji s rakovinou ve středu zemřel americký herec James Van Der Beek, známý především jako Dawson Leery ze seriálu Dawsonův svět. Bylo mu 48 let. O úmrtí informují agentury s odvoláním na umělcovu rodinu.
před 6 hhodinami

Britney Spearsová prodala práva na svou hudbu za 200 milionů dolarů, píše BBC

Americká popová zpěvačka Britney Spearsová prodala práva na veškerou svou hudební produkci nezávislému hudebnímu vydavatelství Primary Wave za zhruba dvě stě milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), informoval web BBC. Prodej se podle serveru uskutečnil již koncem loňského roku, podrobnosti ohledně transakce a přesná cena ale nebyly zveřejněny.
před 11 hhodinami

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
před 13 hhodinami

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
10. 2. 2026

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
10. 2. 2026

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
10. 2. 2026

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026
Načítání...