Kdo byla ta chůva? Hledání Vivian Maier je napínavá dokumentární detektivka

Recenze – Původním povoláním chůva. Založením samotářka bez rodiny a bez chlapa. Zásadní komplic a kámoš: dvouoká zrcadlovka Rolleiflex. Pozůstalost: více než sto tisíc fotografií a dva tisíce nevyvolaných filmů, zachycujících prchavé okamžiky jejího i našeho života. Místo činu: hlavně ulice New Yorku a Chicaga. Jméno „pachatele“: Vivian Maier.

Zdá se, že se již nikdy nedozvíme proč, a tak nám musí stačit, že jsme se alespoň dozvěděli jak. Někdy se to tak v životě stane, že nepřijdeme přesně na to, čím, odkud a kam byl poháněn, a je třeba se s tím smířit a být vlastně vděčný za to, že jsme vůbec přišli na to, že byl. V tomto případě chybělo vskutku jen málo a jeden pozoruhodný život skončil v zapomnění zaprášených krabic a beden, střežících kdysi brilantně zachycené zlomky vteřin, které z nenápadné chůvy Vivian Dorothey Maier posmrtně učinily poněkud tajemnou ženu, jež se stala jednou z největších světových hvězd tzv. pouliční fotografie a nepřehlédnutelnou osobností, spoluvytvářející dějiny fotografie dvacátého století.

Všechno začalo tím, že bývalý realitní makléř, režisér tohoto pozoruhodného dokumentu a hlavní správce díla Vivan Maier (o jejíž pozůstalost se v současné době vede právní spor), jistý John Maloof, sháněl v roce 2007 dobové fotografie pro svoji knihu o chicagské čtvrti Portage Park. Za pár babek (necelých čtyři sta dolarů) koupil na místní aukci krabici s několika tisícovkami negativů od neznámé autorky a v tu chvíli vůbec netušil, že právě objevil geniálního umělce, o kterém do té doby neměl nikdo ani potuchy.

Když později fotky zveřejnil na svém blogu, strhlo se šílenství! Odborný i laický svět milovníků fotografie byl ohromen sugestivní, silnou i křehkou krásou zdánlivě všedních portrétů odvrácených tváří městských ulic v New Yorku a Chicagu. Neznámý autor jitřil fantazii, ale pak Maloof našel mezi negativy lístek se jménem a posléze zjistil, že za touhle krásou se skrývá chůva, která si svoji vášeň pro fotografii chtěla nechat jen pro sebe. Tak byla Vivian Maier pro svět objevena, ten jí posmrtně aplaudoval a šikovný John Maloof začal shánět další negativy (celkem dal dohromady nějakých sto padesát tisíc kousků a k tomu dva tisíce cívek nevyvolaných filmů). A především se o tom všem rozhodl natočit dokument, kterým chtěl nejen představit její dílo, ale hlavně se vydat zpět, po stopách nenápadného a zároveň tak pronikavě unikátního života ženy, která vstoupila do dějin pouliční fotografie.

Světla a stíny Vivian Maier

Když zdravě ambiciózní, ale také věcně racionální John Maloof (zpočátku nepolíbený ani fotografií ani filmem) stál nad zhruba sto padesáti tisíci negativy a fotografiemi a probíral se výpověďmi devadesáti pamětníků, kteří se s Vivian v životě setkali, pochopil, že potřebuje, aby mu píchl zkušený dokumentarista. Někdo, kdo dokáže z téhle obrovské sumy autentických podkladů sestavit konzistentní příběh. Tímto mužem se stal koproducent a spolurežisér Charlie Siskel, který měl v dokumentárním formátu natrénováno s Michaelem Moorem (Bowling for Columbine).

A těmhle dvěma se nakonec z mixu Vivianiných fotografií a vzpomínek těch, kteří se s ní v životě potkali, podařilo sestavit fascinující příběh ženy, která by byla hodně slavná, kdyby o sobě dala vědět. Ale ona jen odvedla svoji neuvěřitelně produktivní práci a nikdy se nepokusila prosadit jako umělkyně. Z téhle autentické mozaiky se tak postupně vyloupne portrét tajemstvím opředené ženy, která měřila sto osmdesát centimetrů, nosila mužské košile, měla špatně placenou práci, své světlé i temné stránky a dost času na focení, jehož výsledky možná chtěla ukázat lidem, ale nikdy se k tomu neodhodlala. Celý svůj život nanosila do beden, které stěhovala sebou, celý svůj život prožila bez mužů (kterým zřejmě příliš nevěřila) – celý svůj život se vydávala se svým fotoaparátem do ulic, aby tam nacházela originální pohledy na lesk a bídu tohoto světa. Rozporná, nepochopená a nepoznaná postava, která ovšem dokázala sdílet prostor s neznámým člověkem a citlivě s ním rezonovat.

Síla tohoto nevšedního dokumentu je i v tom, že Hledání Vivian Maier tu není završeno tím, že ke stáru sedávala na lavičce, s nikým moc nemluvila, chovala se odměřeně a jedla mleté hovězí přímo z konzervy. Osamělá stará dáma, která nám toho tolik dala – a potom odešla. Zbylo tu po ní více než sto tisíc úžasných, černobílých, a přece tak barvitě výmluvných fotografií, vystavovaných po celém světě, a také řada bílých míst v jejím životopise a spousta otázek, které dosud čekají na svoji odpověď. Nenechte si tenhle nevšední zážitek ujít!

FINDING VIVIAN MAIER / HLEDÁNÍ VIVIAN MAIER. USA 2013, 83 min., české titulky, přístupný, 2D. Režie a scénář: John Maloof, Charlie Siskel. Kamera: John Maloof. Hudba: J. Ralph. Hrají: Vivian Maier (archivní záběry), John Maloof, Daniel Arnaud, Phil Donahue, Tim Roth, Mary Ellen Marková, Simon Amédé, Maren Baylaenderová, Eula Bissová, Roger Carslon. V kinech od 4. prosince 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
před 5 hhodinami

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
před 6 hhodinami

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
před 9 hhodinami

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
před 11 hhodinami
Načítání...