Brněnská Fait Gallery uspořádala výstavu k pětadevadesátinám Karla Malicha. Významný český výtvarník se proslavil především drátěnými plastikami. Galerie představuje jeho utopické projekty ze šedesátých a sedmdesátých let, které vycházely z umělcovy představy o architektuře budoucích měst. A tu formovalo mimo jiné dobývání vesmíru člověkem.
Kde budeme žít zítra? Karel Malich vystavuje utopické projekty
„Napsal jsem si, že konečnou fází mé práce bude architektura. Bylo to v roce 1967 a hrozně jsem se vyděsil. Uvědomil jsem si, že všechny plastiky jsou až nevědomky do té doby těhotné touto myšlenkou,“ stojí v ručně psaných zápiscích Karla Malicha, které jsou také součástí brněnské výstavy.
Jeho utopické architektonické projekty mohou tak návštěvníci prozkoumat detailně od původních zápisků přes skici až po modely. Své vize prostorových možností, které lidstvu skýtá budoucnost, si Malich od šedesátých let totiž zaznamenával ve formě kreseb, studií i provizorních maket.
„Tento výstavní projekt je výjimečný především tím, že se soustřeďuje na část Malichovy tvorby, která je vlastně pro jeho další směřování nesmírně důležitá, ale nikdy nebyla prezentována komplexně, natož aby se stala těžištěm nějaké výstavy,“ upozorňuje kurátorka Denisa Kujelová.
Budoucnost zajímala i Knížáka nebo Mlynárčika
Malichova hra s futurologoickými představami byla ovlivněna úspěšným zdoláváním vesmíru a vizionářskými projekty soudobých architektů. S těmi československé autory pravděpodobně obeznámila kniha Kde budeme žít zítra Michela Ragona z roku 1963.
„Pro širší kontext jsme zařadili i díla jiných českých a slovenských autorů, kteří se této problematice rovněž věnovali, jako Milan Knížák, Václav Cigler nebo Alex Mlynárčik a skupina VAL,“ doplnila kurátorka.
Sám Karel Malich si výstavu ze zdravotních důvodů pravděpodobně neprohlédne, návštěvníci se ale s jeho utopickým urbanismem mohou prostřednictvím více než stovky exponátů seznamovat až do 11. ledna.