Každý nový obraz je pro Mertu myšlenkovým návratem. S výstavou se také vrací do Fait Gallery

Nahrávám video
Se svými obrazy se Jan Merta vrací do Brna
Zdroj: ČT24

Malby, kresby i sochy jednoho z nejvýznamnějších současných českých umělců Jana Merty je možné vidět v brněnské Fait Gallery. Výstava nese název Návrat, umělec se totiž s novým projektem po osmi letech vrací do bývalé továrny Vaňkovka. A některá díla tvořil přímo na míru prostoru.

Aby náměty předního českého umělce Jana Merty vynikly i v rozlehlých prostorách bývalé továrny, vybrali kurátoři především jeho obrazy velkých formátů. Ve svém vizuálním projevu vychází často z osobní paměti a vybírá předměty a reálie nacházející se jinak na okraji běžné pozornosti. Jejich vytržením z původního kontextu a volným zpracováním jim však přisuzuje nový obsah.

„Není to, jako bych já byl pánem toho obrazu, ale obraz ke mně přichází tak dlouho, dokud já ho nepochopím. A to je okamžik jeho dokončení,“ uvedl Jan Merta.

Umělec přemalovává některá svá plátna i několik let. „Čekám, až je správná chvíle pro malování, hledám odpovídající podoby obrazu,“ dodal Merta k obrazu bot, pod jehož poslední vrstvou je osm až deset předchozích variant.

Malíř už v prostoru bývalé slévarny, tehdy ještě Wannieck Gallery, vystavoval. Některá plátna vznikla v posledních dvou letech místu přímo na míru. „Pro koncepci výstavy bylo také důležité, aby se zde objevil nejen vizuální prvek, ale také zvukový,“ přiblížil kurátor Jiří Zahrádka použití nahrávky knihy Laozi, kterou doprovází právě Mertovy ilustrace.

Návraty znamenají i proměny obrazů

Mertova práce je podle kurátorů vázána na osobní prožitek, proto ji lze chápat i jako deníkové záznamy a vzpomínky. Každý nový obraz je pro něj jakýmsi myšlenkovým návratem. Pro výstavu ale zvolil stejný název i proto, že se po osmi letech vrací do známých prostor. Ale především se opakovaně vrací ke svým tématům či motivům, které jinak zpracovává.

Jedním z takových je třeba cyklus Liberec věnovaný místům spjatým s jeho dětstvím, dalším tématem jsou zase staří mistři. „Jedná se o Goyovu lampu dvě nebo podobiznu Rembrandta, obraz Starý známý, který už má tři varianty,“ představila příklady kurátorka Denisa Kujelová. Návštěvníci najdou Mertova díla vystavená ve Fait Gallery do 5. května.

Pětašedesátiletý Jan Merta patří k hlavním představitelům takzvané nové malby osmdesátých let. Ze své generace je prvním autorem, jehož dílo se vydražilo za víc než milion korun. V listopadu 2016 se tak prodal jeho obraz Vyvržená insignie, průměrné aukční ceny obrazů jeho souputníků Vladimíra Kokolii, Jiřího Davida nebo Stanislava Diviše jsou přitom poloviční.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 15 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 17 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...