Karel Malich dostal za přínos grafice Cenu Vladimíra Boudníka

Nahrávám video
Karel Malich dostal Cenu Vladimíra Boudníka
Zdroj: ČT24

Novátor Karel Malich se stal laureátem 22. Ceny Vladimíra Boudníka, která je udělována za významný tvůrčí přínos v grafické tvorbě. Porota jeho jméno vyhlásila spolu s výsledky 23. ročníku soutěže Grafika roku. Letos bylo uděleno osm cen. Vítěze Ceny kritiky oznámí 23. března v pražském Clam-Gallasově paláci, kde bude představen i laureát Boudníkovy ceny. Doprovodná výstava potrvá od 16. února do 26. března.

Dvaadevadesátiletý Malich je významným představitelem českého výtvarného umění. Sochař, malíř, grafik a autor typických drátěných plastik se v počátcích umělecké kariéry věnoval malbě. Jasnými temperovými barvami maloval krajinu v okolí rodných Holic.

V šedesátých letech se zabýval kolážemi, které ho dovedly k reliéfu a prostorovým plastikám. Celoživotně je jeho nejdůležitějším inspiračním zdrojem krajina. Malichovy práce v minulosti vystavila jak česká, tak světová muzea a galerie. V roce 2013 mu uspořádala Galerie Zdeněk Sklenář velkou retrospektivní výstavu v Jízdárně Pražského hradu, kterou za tři měsíce vidělo přes 33 tisíc lidí.

„Malichovy grafické práce se vyznačují puristickou formou, jednoduchostí tvaru a linie. Jeho vesmírem je bílá čistá plocha,“ uvedl předseda komise Ceny Vladimíra Boudníka Zdeněk Freisleben.

Cena Vladimíra Boudníka nese jméno po průkopníkovi netradičních grafických technik a uděluje se za významný přínos nebo přesvědčivý a výrazný soubor grafických děl objevného výrazu a formy. 

Cenu za práci bez ohledu na použitou techniku dostal Petr Brožka

Soutěž a výstava Grafika roku chce každoročně upozorňovat na to nejlepší, co se v tuzemsku objevuje v umělecké grafice. Koná se od roku 1994, poslední dva roky pod patronací Nadace Hollar. 

Letos bylo přihlášeno 272 prací, z toho je vystaveno 147 děl. Organizátoři se rozhodli udělit Cenu poroty za práci bez ohledu na použitou techniku, kterou dostal Petr Brožka za digitální grafiku Symetrie č. 7. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 5 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 7 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 20 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 23 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...