Praha - V den 70. výročí úmrtí Karla Čapka odvysílá Česká televize 25. prosince na programu ČT2 premiéru dokumentu Ondřeje Kepky. Nazval ho Karel Čapek a jeho obyčejný svět. Portrét spisovatele, dramatika, filozofa a občana, poukazuje na některé souvislosti jeho života a tvorby. Kepkův dokument mapuje i to, jak byl Karel Čapek často napadán za svůj přehnaný optimismus a obhajobu toho pozitivního, co je v člověku zakódováno.
„S Čapkem je to tak, že si vesměs myslíme, že o něm všechno víme a přitom o něm víme hrozně málo. Tím nechci říct, že dokument je výrazně objevný. Pro odborníky tam nic nového asi nebude, ale pro člověka, který má základní vědomosti o Čapkově životě i díle, tam budou novinky. Například Jiří Stránský prozrazuje, že slavný americký spisovatel Arthur Miller se nechal inspirovat Čapkovým Obyčejným životem,“ uvedl kromě jiného režisér v rozhovoru ve Studiu 6 ČT24.
„Chtěl jsem hlavně představit přesah Čapkových myšlenek do dnešních dnů. Upozornit, co platí dodnes, a neudělat z toho encyklopedický dokument. Spíše se zabýváme jeho myšlenkami a hlavními tématy. Ať už jsou to jeho utopické či katastrofické vize a úvahy nad společenským životem, které jsou neuvěřitelně aktuální,“ řekl dále Kepka.
Jak dále upozornil základním tématem mu byly poslední tři roky Čapkova života, které z velké části prožil v oblíbené propůjčené vile ve Strži u Staré Huti.
Václav Havel o Karlu Čapkovi:
„Byl první a nejzřetelnější obětí spodiny, která po Mnichovu vylezla z děr.“
V dokumentu režisér využil kromě archivních záběrů i ukázek z Vávrova snímku Krakatit, povídkového projektu O věcech nadpřirozených a celovečerního filmu Štěpána Skalského Člověk proti zkáze. I jeho protagonisté Josef Abrhám a Hana Maciuchová se v něm dostanou ke slovu.
Ve snímku dále o Čapkovi hovoří spisovatel a scenárista Jiří Stránský, nositelka Ceny Karla Čapka Emília Vášáryová, spisovatel a dramatik Ivan Klíma, básník a překladatel Ľubomír Feldek, filmař Zdeněk Zelenka, dramatik Pavel Kohout, bohemista Jiří Holý, herec a režisér Milan Lasica či divadelník Jiří Fréhar.
Podle Kepky je námět už starý, původně ho chtěl natočit k 60. výročí Čapkova úmrtí a až teď se mu to podařilo. Do dokumentu zařadil například také ukázky z legendární Dudkovy vinohradské inscenace Války s mloky a z libereckého nastudování Věci Makropulos.
Karel Čapek zemřel 25. prosince 1938 v Praze. Smrt ho uchránila před hrůzami nacistické okupace; gestapo si pro něj přišlo hned po obsazení Prahy. Čapek byl ale již mrtev, zemřel na zápal plic.
