Kaplického rejnok uvízne možná na mělčině

České Budějovice - Ani tzv. rejnok, další projekt architekta Jana Kaplického, nepropluje českými vodami zřejmě zcela hladce. Koncertní hala, která svým tvarem připomíná tohoto mořského živočicha, by měla stát v budějovické čtvrti Čtyři Dvory. Radnice v jejím sousedství plánuje i další zástavbu, někteří obyvatelé města ale chtějí raději lesopark. Protestují proto proti likvidaci zeleně a sepisují petice. Zadavatelé projektu nevyloučili přemístění rejnoka jinam.

Koncertní hala podle Kaplického návrhu má zatím jen podobu modelu. Podle záměru radnice má zabrat okraj bývalého cvičiště. Zastupitelé ale už odsouhlasili změnu územního plánu - vedle rejnoka chtějí umístit domy, obchody a správní budovy.

S rozšířením stavebních pozemků ale nesouhlasí někteří obyvatelé ze sousedních sídlišť. Vytvořili proto petiční výbor a sesbírali stovky podpisů. „Trváme na tom, aby toto území zůstalo nezastaveným územím veřejné zeleně,“ potvrzuje členka petičního výboru Marie Paukejová. K protestujícím se přidali i ekologičtí aktivisté. „Nesouhlasíme s takovou změnou, přilehlým sídlištím schází park,“ tvrdí Jaroslava Brožová z hnutí Jihočeské matky.

O rejnokovi

Koncertní a kongresové centrum, které stotisícovému městu chybí, chce postavit Jihočeská společnost přátel hudby. Oslovila proto Jana Kaplického a Future Systems, aby navrhli hudební centrum se dvěma sály, přičemž jeden by pojal až tisícovku lidí a ten menší, komornější, asi 400 posluchačů. Sály ponesou jméno Emy Destinnové a Karla Ančerla. Vejít by se měl dovnitř i stočlenný symfonický orchestr s velkým sborem, počítá se také s tanečním parketem. Nejbližší podobná koncertní síň s kvalitní akustikou, která tyto nároky splňuje, je v Berlíně.

Podle radnice jde ale o nedorozumění, zelené plochy chce vedle rejnoka zachovat. Aktivisté však už své připomínky poslali na magistrát a požadují veřejné projednávání a posouzení staveb. Vše může trvat týdny a měsíce.

Pozemky bývalých kasáren ve Čtyřech Dvorech jsou majetkem města. Zadavatelem projektu je Jihočeská společnost přátel hudby. Ta má prý už vytipované náhradní lokality. „Jestliže pro nás nebude včas připraveno území tak, abychom mohli pokračovat, budeme přinuceni poohlédnout se případně i po jiném umístění,“ potvrzuje zástupce společnosti Vladimír Kostka. Jaké lokality má na mysli, upřesnit ale zatím nechce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...