Mimořádnou práci kameramanů pojedenadvacáté ohodnotila jejich asociace. Uspěl i snímek České televize. Ocenění za celoživotní dílo si odnesl Jiří Macháně - kameraman, který natočil celkem čtyřicet devět celovečerních filmů s režiséry Jurajem Herzem nebo Karlem Kachyňou.
Laureát ceny za celoživotní dílo Jiří Macháně se narodil v roce 1940. Nejprve působil v Československém armádním filmu a jako druhý kameraman se podílel na ponuré vizi Jana Schmidta Konec srpna v hotelu Ozon a na Kachyňově deziluzivní fresce Ať žije republika. Samostatnou kameramanskou práci zahájil Schmidtovým snímkem Kolonie Lanfieri, natáčeným v Rusku v době srpnové invaze sovětských vojsk do Československa. Jeho Smuteční slavnost režiséra Zdenka Sirového podávající pravdivý obraz vesnice v období 50. a 60. let skončila v trezoru, byla uvedena až v roce 1990.
Macháněho kamera se uplatnila v lyrických námětech (Stín kapradiny, Den pro mou lásku), v pohádkách (Panna a netvor, Deváté srdce), v akčních a válečných zakázkách (Claim na Hlubokém potoku, Svítalo celou noc) či v televizní tvorbě (Největší z pierotů, Náhrdelník). Jeho zatím posledním celovečerním snímkem byla práce na hororu Juraje Herze T.M.A. v roce 2009.
Ve filmové kategorii byl vyznamenán rumunský kameraman Cristian Pirjol za obrazové ztvárnění mysteriózní detektivky Schmitke (přečtěte si recenzi), za niž je také nominován na Českého lva. V oblasti televizní tvorby uspěl Tomáš Sysel, který s režisérem Jaroslavem Brabcem natočil Americké dopisy. Tajnou epizodu ze života Antonína Dvořáka si lze přehrát v následujícím videu:
Uděleno bylo také Uznání Jaroslava Kučery, náležející posluchačům FAMU za mimořádný počin v oblasti obrazové koncepce filmu. Té se podle pedagogů katedry kamery podařilo dosáhnout Janě Hojdové ve snímku Sen.
