Film o Janu Masarykovi je poprvé k vidění v pražské Lucerně. Přestože má nové drama premiéru až v březnu, rozhodli se ho tvůrci sedmkrát promítnout už před koncem roku. Režisér Julius Ševčík se ve snímku zabývá jen dvěma roky v životě Jana Masaryka – od smrti jeho otce po začátek války.
Národ si Jana Masaryka nejčastěji pamatuje jako exilového ministra, který se vrátil do vlasti. Nyní ale kamera nahlédla synovi prvního prezidenta poprvé i do soukromí.
Příběh se odehrává hlavně v Londýně, kde Jan Masaryk mezi válkami působil jako velvyslanec. Filmový štáb ale až do britské metropole jezdit nemusel. Londýnskou operu v Covent Garden si například zahrála Státní opera u pražského hlavního nádraží.
Charisma ani schopnosti zábavného společníka ale Masarykovi u konzervativních Britů příliš nepomáhaly. Nové Československo ještě nebylo ve složité době dostatečným spoluhráčem. Události vyvrcholily mnichovskou dohodou. Z okna Rudolfina, kde byl tehdy parlament, její výsledek oznámil prezident Edvard Beneš, kterého ve filmu hraje Oldřich Kaiser.
„Nechtěl jsem žádné rozvleklé životopisné drama. Chtěl jsem spíš politický thriller. Film, který má napětí a ve kterém se řeší zásadní věci,“ okomentoval svůj snímek režisér Ševčík. Filmový děj se tak netočí jen kolem politiky, ale zajímá se i o lidské vlastnosti a slabosti. „Jsou tam drogy, jsou tam ženský, nejen vysoká politika. Je to komplexní příběh,“ dodal.
Film končí vyhlášením války, kdy se Masaryk vrací zpět do Londýna tentokrát jako ministr zahraničí exilové vlády. Jeho první rozhlasový projev k Čechoslovákům je zároveň poslední scénou filmu. Budovu rádia BBC si zahrála Státní veterinární správa na Vinohradech.
