Kamenný déšť přibije čtenáře svou severskou neústupností

Obliba severské krimi mezi českými čtenáři stále trvá. Této vlny využívá i nakladatelství MOBA a na knihkupecké pulty dodalo český překlad prvotiny Thomase Engera Kamenný déšť (Skinndød). Naštěstí tento debut v žádném případě neobsahuje některé nedostatky, které provázejí první výtvory. Naopak, jedná se o celkem vyzrálou knihu, nepostrádající dobrou fabulaci, čtivý styl, zajímavé postavy i prostředí, ve kterém se pohybují, a v neposlední řadě ponechává prostor pro čtenářovu fantazii, neboť ne vše je řečeno a rychle zveřejněno.

Enger velice zručně a poučeně vtahuje čtenáře do příběhu novináře Henninga Juula, kterého obdařil tragickou minulostí, ze které se jen pomalu vymaňuje, nejistou přítomností a nakonec napínavou budoucností. Vedle toho spisovatel přivádí na scénu další postavy, které rovněž vybavuje osobním příběhem či alespoň výraznou charakteristikou, která je dostatečně nosná, aby postavu čtenáři zprostředkovala a udržela si jeho zájem.

Anotace: Novinář Henning Juul se po dvou letech od tragické události, kdy při požáru v jeho bytě v Oslu zahynul jeho šestiletý syn Jonas, vrací znovu do práce, do redakce internetových novin. Od této tragédie má Henning nejen viditelné jizvy po popáleninách ve tváři, ale i ty neviditelné – skryté v sobě. Jen obtížně se adaptuje na prostředí, ve kterém se znovu setkává se svými starými kolegy, ale také se svojí bývalou ženou, matkou Jonase. Jeho první pracovní den začne tiskovou konferencí, na které policie oznámí nález mrtvoly mladé ženy ve stanu na Ekebergské pláni. Žena byla ukamenována, její záda nesou stopy po bičování a jednu ruku má useknutou. Henninga hrůzný případ zaujme a začíná s nasazením života pátrat na vlastní pěst.

V románu se tak prolíná několik světů, novinářský, který je popisován věrohodně a poučeně (je evidentní, že zde spisovatel uplatnil své novinářské zkušenosti), svět policejních vyšetřovatelů, kde bohužel osobní zkušenost zřetelně chybí a tak si autor trochu vypomáhá tím, že do popředí staví spíše povahové rysy vyšetřovatelů, než reálné postupy a vztahy, které tak dobře popisuje v první profesi. A tak se stane, že hlavní kriminalista Bjarne Brogeland až příliš prvoplánově „chlapsky“ slintá po své kolegyni, aniž by tento skrývaný poklesek vyvážila jiná, dejme tomu profesionální vlastnost. Což u jeho přitažlivé spolupracovnice Elly Sandlandové je zase jediné, co nám spisovatel předestře. Víme o ní, že je zřejmě krásná, přitažlivá profesionálka, ale nic víc. Její svět, charakter, pocity nám autor nijak nepřibližuje. Další svět, který výrazně vstupuje do děje, je soukromý vesmír rodiny profesora, jenž se údajně zapletl s obětí. Jelikož se však jedná o detektivku, není záhodno se v těchto peripetiích příliš dlouho zdržovat a hodnotit.

Každá z nich totiž vytváří část skládačky, která postupně vytváří vhled do napínavého celku, kdy ovšem nic není tak přímočaré, jak by se mohlo zdát. A to je další plus Engerovy prvotiny, během vyprávění dochází k několika zásadním zvratům, které udržují čtenáře v napětí, aby pak s koncem byl jeho zájem natolik aktivován, že nekompromisně zatouží po dalším pokračování. Na to si však bude muset počkat až do podzimu, kdy nakladatelství MOBA chystá vydání druhé knihy Fantomová bolest (Fantomsmerte). Třetí kniha s názvem Krvavá mlha pak vyjde v první polovině roku 2014.

Pokud se týká překladu, je pochopitelně těžké, ba nemožné, hodnotit jeho kvalitu, pokud jste neznalý jazyka originálu. Avšak v některých sporadických momentech se zdá, že použité výrazy nebo použitá spojení překladatelky Alice Týnské by mohly být barvitější a nápaditější (například věta - „oba tehdy byli ve vztahu“ nezní tak úplně česky, řekla bych, že se spíš říká „mít vztah“ či „chodit s někým“ než „být ve vztahu“). Trochu moc fádní se mi zdá i používání slova sexy ve slovníku detektiva Bjarna Brogelanda, když uvažuje nad přitažlivostí své kolegyně, sexy se na jedné stránce objeví čtyřikrát a i v dalších sekvencích nám Ella Sandlandová zůstává sexy a stále sexy. Přiznávám ovšem, že takových míst je minimálně a na působivosti této nové severské krimi řadě to až tak neubírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...