Kajínek se neobhajuje ani nebrečí. Ve skutečnosti i ve filmu

Praha - Hollywoodsky sestříhaná upoutávka, kterou minulý týden představili tvůrci v čele s debutujícím režisérem Petrem Jáklem, naznačuje, že kriminální thriller o Jiřím Kajínkovi chce být jaksepatří napínavý a dramatický. Do českých kin vstoupí 5. srpna a premiéry se možná účastní osobně i sám „nejznámější český vězeň“, který si v karvinské věznici odpykává doživotní trest. Film nemá být podle Jáklových slov Kajínkovou obhajobou, ale především příběhem o silné vůli.

Premiéra byla původně ohlášena už na začátek letošního roku, množství natočeného materiálu ji ale posunulo o půl roku. V současné době se Jákl, který se na snímku podílí jako režisér pod supervizí kameramana F. A. Brabce a také jako spoluautor scénáře, probírá ve střižně sto padesáti hodinami záběrů. Mezi vybranými budou i takové, které prý ukážou dosud neznámé podrobnosti z Kajínkovy kauzy.

Jákl: Kajínek je film o době, v níž žijeme

Nahrávám video
Upoutávka na film Kajínek
Zdroj: ČT24

„Nechtěli jsme natočit drama z vězeňského prostředí. Zajímalo nás dost, co se stalo předtím, než se tam Kajínek dostal. Proč utekl a chtěl se očistit. Jeho útěk z vězení bude vylíčen přesně se všemi detaily, budou tam i věci, které ještě nebyly ukázány,“ prozradil Jákl o snímku, na němž pracuje už pět let.

Kajínek, který Jáklovi prodal práva na zfilmování svého příběhu, scénář četl, opravil „některé technické detaily“, ale zasahovat do něj nemohl. „Musel mít důvěru v to, jak ho ztvárníme,“ poznamenal Jákl. Dodal, že Kajínkova osobnost je ve filmu popsána velmi dobře. „Neobhajuje se a nebrečí,“ prohlásil o něm, „když jsme se s ním setkali, nebyl lítostivý, argumentoval jen věcně. Ať už to bylo jakkoli, má vůli nenechat se zlomit.“

Jákl ale zdůrazňuje, že film nemá být prokázáním Kajínkovy viny, nebo neviny. „Měl by vypovídat o době, ve které žijeme a žili jsme, protože příběh začíná v 90. letech. Je o boji lidí, kteří mají silnou vůli a rozhodnou se bojovat za něco, čemu věří, nedají se zlomit,“ prohlásil.

Lavroněnko vypadá jako Kajínkův bratr

Hlavní postavu ve filmu ztvárnil ruský herec Konstantin Lavroněnko (Zlatá palma z Cannes 2007 za roli ve filmu Izgnanie), jenž na plátně vypadá jako skutečný, o dvacet kilo lehčí Kajínek. Narodili se ve stejný rok, jen pro zajímavost. Kdo mu propůjčil hlas v českém dabingu, nechce Jákl ale zatím prozradit.

Lavroněnko není jediným zahraničním hercem, kterého tvůrci obsadili – oslovili také Poláka Boguslawa Lindu (nominace na Českého lva za roli v Michálkově Je třeba zabít Sekala), Němce Wernera Daehna (Valkýra, Nepřítel před branami) anebo jeho krajana Kena Dukena (objevil se například v Tarantinových Hanebných panchartech). 

Herci by se měli osobně představit při prezentaci filmu na letošním ročníku karlovarského festivalu. Z českých hereckých tváří diváci uvidí Tatianu Vilhelmovou jako Kajínkovu advokátku, Vladimíra i Michala Dlouhého, Norberta Lichého a také Václava Noida Bártu. Ten navíc složil k filmu i hudbu. „Jednal jsem s mnohými hudebníky, i s Ronem Geesinem, který skládal pro Pink Floyd, ale Bárta mě nakonec nejvíc oslovil,“ vysvětlil Jákl. V menší roli se objeví i reportér Josef Klíma, který byl spolu s Jankem Kroupou odborným poradcem. Zahrál si prý sám sebe.

Premiéra za mřížemi?

V českých kinech se thriller začne promítat 5. srpna, téměř na rok přesně od srpnové premiéry jiného českého snímku inspirovaného kriminální kauzou – Hodinu nevíš. Jákl by si přál, aby se premiéry mohl zúčastnit i Jiří Kajínek osobně.

„Požádáme o to, uvidíme,“ podotkl Jákl s tím, že Vězeňská služba ČR tvůrcům vyšla velmi vstříc už během filmování, když jim umožnila natáčet na autentických místech, včetně věznic na Borech a na Mírově. Nevylučuje ani, že se jako filmař ke Kajínkovi ještě vrátí: „Máme s ním spoustu materiálů, možná vznikne i dokument.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 7 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 10 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
včera v 20:18

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánovčera v 07:06

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...