Kafka do zrzava. Tím boření mýtu nekončí

Praha - Franz Kafka jako mýtus, objekt filozofických spekulací a ikona turistického ruchu? Tak je významný autor pražské německé literatury přelomu 19. a 20. století sice často nahlížen, ale přesně tak ho nechce vidět ani ukazovat Dejvické divadlo. Hru o něm chystá na březen tohoto roku.

„Nechtěli jsme se postavit do nekonečné řady interpretařů Kafkova díla. Zabývat se životem bylo asi jediné rozumné a možné řešení,“ předpokládá hostující režisér Jan Mikulášek. O divadelním zpracování Kafky uvažoval prý dlouhou dobu, stejně jako autor scénáře (a dramaturg Dejvického divadla) Karel František Tománek.

Otázkou bylo, jak se ve zpracování vyhnout kolonce, do níž spisovatel spadl. „Franz Kafka dávno ztratil svou lidskou podobu. My jsme se pokusili objevit živého člověka. Neusilovali jsme o vnější shodu s dochovanými fakty, ale o to, co se za nimi skrývá,“ vysvětlil Tománek.

Název hry Kafka '24 odkazuje k roku 1924, kdy autor Zámku, Procesu či Proměny zemřel. Právě posledním rokem jeho života je představení inspirováno. „Nechceme bulvarizovat Kafkovu smrt. Ten příběh je zajímavý hlavně proto, že je také příběhem o lásce. Kafka se celý život dost složitě popasovával s ženami a vnitřně uvěřil, že není schopen žít běžným životem. Paradoxně v posledním roce potkává ženu, která jeho umanutou myšlenku naboří a jeho pohled na ženy a vztah radikálně změní,“ připomněl Mikulášek poslední ženu v Kafkově životě - Doru Diamantovou. Právě tato o dvacet let mladší polská Židovka byla jeho oporou do poslední chvíle.

7 minut
Režisér Jan Mikulášek: Nechceme bulvarizovat Kafkovu smrt
Zdroj: ČT24

Zaběhnutým představám o Kafkovi se vymyká i volba jeho hereckého představitele - David Novotný se svému předobrazu fyzicky příliš nepodobá. „Nechtěli jsme vytvářet historický dokument, podporovat mýtus. Spíš jsme hledali někoho, kdo má v sobě podobnou jemnost či plachost jako Kafka,“ uvedl k obsazení režisér. Kromě Novotného se ve hře objeví Lenka Krobotová, Václav Neužil, Pavel Šimčík, Hynek Čermák, Michaela Bendová a hostující Barbora Poláková.

V zašlém pokoji, který pro inscenaci vytvořil scénograf Marek Cpin, se poprvé před diváky sejdou 5. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sakrální stavby se přesouvaly kvůli těžbě i „Stalinovi“

O pět kilometrů dál než před sto třinácti lety stojí nyní kostel, který se ve švédském městě Kiruna rozhodli přesunout kvůli těžbě železné rudy. Urazit tuto vzdálenost nyní trvalo historické dřevěné stavbě dva dny. Stěhování se v minulosti nevyhnulo ani jiným sakrálním stavbám jak v Česku, tak v zahraničí.
včera v 17:25

Tata Bojs zamířili speciálním vlakem na festival v Banátu

České vesnice v rumunském Banátu už počtrnácté hostí hudební festival. Letos na něm poprvé vystupuje skupina Tata Bojs. Speciální festivalový vlak s muzikanty i návštěvníky vyjel z Prahy v úterý.
včera v 10:17

Na výstavě Kateřiny Ondruškové fialová voní nejvíc

Kateřina Ondrušková ve své tvorbě často pracuje s přírodními motivy, především pak s květinami. V nejnovějším cyklu obrazů představuje osobitou vizuální poezii inspirovanou mateřstvím. Výstavu s názvem Fialová voní nejvíc otevřela pražská Trafo Gallery.
včera v 07:30

Stovky ametystů ukrývalo přízemí kroměřížského zámku

Vrstva malty v přízemí kroměřížského zámku, který je památkou UNESCO, ukrývala stovky ametystů. Při odborném průzkumu zámeckých grott, tedy umělých jeskyní, je objevila Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Polodrahokamy jsou součástí výzdoby grott. Část ametystů byla v minulosti ze zámku zcizena. Kdy byly zbývající drahé kameny vědomě zakryty maltou, se zatím zjistit nepodařilo, řekla Zapletalová. Objev má podle ní mezinárodní význam.
19. 8. 2025Aktualizováno19. 8. 2025
Načítání...