Kafka do zrzava. Tím boření mýtu nekončí

Praha - Franz Kafka jako mýtus, objekt filozofických spekulací a ikona turistického ruchu? Tak je významný autor pražské německé literatury přelomu 19. a 20. století sice často nahlížen, ale přesně tak ho nechce vidět ani ukazovat Dejvické divadlo. Hru o něm chystá na březen tohoto roku.

„Nechtěli jsme se postavit do nekonečné řady interpretařů Kafkova díla. Zabývat se životem bylo asi jediné rozumné a možné řešení,“ předpokládá hostující režisér Jan Mikulášek. O divadelním zpracování Kafky uvažoval prý dlouhou dobu, stejně jako autor scénáře (a dramaturg Dejvického divadla) Karel František Tománek.

Otázkou bylo, jak se ve zpracování vyhnout kolonce, do níž spisovatel spadl. „Franz Kafka dávno ztratil svou lidskou podobu. My jsme se pokusili objevit živého člověka. Neusilovali jsme o vnější shodu s dochovanými fakty, ale o to, co se za nimi skrývá,“ vysvětlil Tománek.

Název hry Kafka '24 odkazuje k roku 1924, kdy autor Zámku, Procesu či Proměny zemřel. Právě posledním rokem jeho života je představení inspirováno. „Nechceme bulvarizovat Kafkovu smrt. Ten příběh je zajímavý hlavně proto, že je také příběhem o lásce. Kafka se celý život dost složitě popasovával s ženami a vnitřně uvěřil, že není schopen žít běžným životem. Paradoxně v posledním roce potkává ženu, která jeho umanutou myšlenku naboří a jeho pohled na ženy a vztah radikálně změní,“ připomněl Mikulášek poslední ženu v Kafkově životě - Doru Diamantovou. Právě tato o dvacet let mladší polská Židovka byla jeho oporou do poslední chvíle.

Nahrávám video

Zaběhnutým představám o Kafkovi se vymyká i volba jeho hereckého představitele - David Novotný se svému předobrazu fyzicky příliš nepodobá. „Nechtěli jsme vytvářet historický dokument, podporovat mýtus. Spíš jsme hledali někoho, kdo má v sobě podobnou jemnost či plachost jako Kafka,“ uvedl k obsazení režisér. Kromě Novotného se ve hře objeví Lenka Krobotová, Václav Neužil, Pavel Šimčík, Hynek Čermák, Michaela Bendová a hostující Barbora Poláková.

V zašlém pokoji, který pro inscenaci vytvořil scénograf Marek Cpin, se poprvé před diváky sejdou 5. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 12 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 13 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...