K poslechu: Česká filharmonie zahájila sezonu bez Mahlera, ale ne bez chuti hrát

Nahrávám video

Česká filharmonie vstoupila do 125. sezony zahajovacím koncertem, který odehrála v polovičním obsazení a před nezaplněným hledištěm. Chuť hrát ale přednímu tuzemskému orchestru stále zůstává. Záznam večera se skladbami Šostakoviče a Dvořáka pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova si lze do 24. října poslechnout i v iVysílání.

Zahajovací koncert uvedla Česká filharmonie (ČF) dva večery za sebou, oba věnovala dirigentu Václavu Neumannovi, od jehož narození uplyne 29. září sto let. Ruský klavírista Daniil Trifonov bez not odehrál Šostakovičův První klavírní koncert, spolu s ním vystoupila i německá trumpetistka Selina Ottová. Pro druhou část filharmonie vybrala optimisticky laděnou Dvořákovu Osmou symfonii, takzvanou Anglickou.

Málo hudebníků na Mahlera

Původně měla být na programu Pátá symfonie Gustava Mahlera. Nakonec ji ale nebylo možno provést kvůli menšímu obsazení. „Z preventivních důvodů se Česká filharmonie rozhodla dlouhodobě rozdělit orchestr na dvě skupiny bez vzájemného kontaktu, aby byla schopna zachovat koncertní činnost i v případě, že by část orchestru zasáhla karanténa,“ vysvětlil mluvčí ČF Luděk Březina.

Obavy z pandemie se projevily při zahajovacích koncertech i v hledišti, kde zůstala řada volných míst. Generální ředitel orchestru David Mareček při zahájení poděkoval hudebníkům, že mají i v současné situaci chuť hrát. „Když je člověk zoufalý, znamená to, že ještě stále v něco věří,“ připomněl ve svém projevu citát Šostakoviče.

Světové premiéry a svoboda v hudbě

V jubilejní sezoně se ČF chystá uvést pod vedením Byčkova ve světové premiéře díla Bryce Dessnera, Detleva Glanerta a Thomase Larchera a zahájí tradici koncertů k výročí sametové revoluce. „Program bude vždy spojen s tématem svobody vyjádřeným v hudbě. V letošním roce Semjon Byčkov uvede Mysterium času Miloslava Kabeláče a Leningradskou symfonii Dmitrije Šostakoviče, která ztělesňuje největší vítězství lidského ducha a nezlomné touhy po svobodě v celé hudební historii,“ upřesnil Mareček.

K orchestru se také vrátí oba hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil stejně jako Petr Altrichter, Manfred Honeck, Sakari Oramo či David Robertson. John Eliot Gardiner koncertně nastuduje Příhody lišky Bystroušky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 7 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
včera v 11:01

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
včera v 08:00

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled