José Cura se v Praze představí jako skladatel a učitel

Proslulý zpěvák José Cura se v Praze představí netypicky jako dirigent, autor a učitel. Kromě hudby Sergeje Rachmaninova a Ottorina Respighiho uvede také vlastní skladbu Magnificat. Zazpívá ji spolu s českou pěvkyní Dagmar Peckovou. Kromě toho v Česku povede mistrovské dílny. Těm nejlepším účastníkům pak nabídne šanci zazpívat si pod jeho vedením spolu s pražským Symfonickým orchestrem FOK.

Jako dirigent abonentních koncertů vystoupí José Cura s FOK dva večery 10. a 11. února. Ke spolupráci si přizval přední českou mezzosopranistku Dagmar Peckovou. Kromě dvou svých oblíbených skladatelů Sergeje Rachmaninova a Ottorina Respighiho uvede také vlastní dílo Magnificat, které složil v roce 1988, dávno předtím, než se proslavil.

Maria bez glorioly

„Moje žena v té době měla za sebou dvě těhotenství, která neskončila dobře. Když byla v očekávání potřetí, bylo vše v pořádku. Začal jsem psát Magnificat a skladbu jsem dokončil, když se narodil můj syn. Náhodou byl ten rok papežem Janem Pavlem II. zasvěcen Panně Marii. Hlavní inspirací ale bylo to, že jsem se konečně stal otcem,“ vypráví Cura.

„O tři roky později jsme se vydali do Evropy za štěstím a začala moje dráha zpěváka. Dílo zůstalo zastrčené v krabici 27 let,“ dodává slavný umělec, který je známý hlavně jako pěvec, ačkoliv zpívat začal až v devětadvaceti letech. Původně studoval právě skladbu a dirigování.

Magnificat je podle biblické tradice chvalozpěv, který Panna Maria zpívala před narozením Ježíše Krista. Název je odvozen od prvního verše v latině (Magnificat anima mea Dominum, česky Duše má velebí Pána).

„Pro mne je Magnificat obrazem teenagera. Jistě, bavíme se o Panně Marii, ale tehdy gloriolu ještě neměla. Byla mladou ženou, která se dozvěděla, že bude matkou syna božího. Zkuste tohle říct dneska nějaké dívce na ulici. Jistě prošla velkou vnitřní katarzí,“ uvažuje Cura.

Lekce nadšení

Kromě koncertů vede světoznámý tenorista také výuku. Na několik hodin se postavil do čela královéhradeckého dětského sboru Jitro. Společně pracovali právě na skladbě Magnificat. V mladých zpěvácích se Cura snažil především vzbudit nadšení pro hudbu.

Nerad pracuji s lidmi, co se tváří otráveně. Děti jsou naše budoucnost. Když jim nedáme energii, budeme mít problém.
José Cura

Své zkušenosti dále předá českým hudebníkům nejmladší generace během mistrovských lekcí. S pěvci a dirigenty se hodlá věnovat hlavně operám Giuseppa Verdiho a Giacoma Pucciniho.

„Studentům hodlám hned zkraje říct, že je nebudu učit zpívat, protože to by nebyla mistrovská dílna, ale dílna začátečníků. Předpokládám, že v mistrovské dílně už zpívat umíte. Chci ve studentech probudit nástroje, které jim neumožní jen zpívat, ale být profesionálním zpěvákem a hercem. To je další úroveň,“ říká José Cura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nominace na Oscara vysbírali rekordní Hříšníci, český Hurikán neuspěl

Nominacím na ceny Oscar za rok 2025 vévodí film Hříšníci režiséra Ryana Cooglera. Překonal dokonce dosavadní rekord v počtu nominací, má jich o dvě víc, tedy šestnáct. Český krátkometrážní animovaný snímek Hurikán režiséra Jana Sasky se do finále nedostal. Vítězové si pro prestižní sošky dojdou v polovině března.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Třiadvacet postav pro dva herce. Changes ukazují, jak se za den změníme

Dva herci ztvárňují třiadvacet postav v intimní a zároveň ironické inscenaci Changes, kterou v české premiéře uvádí Národní divadlo Brno. Hra současné německé dramatičky Maji Zadeové sleduje jediný den v životě partnerské dvojice a zároveň svět kolem, který se neustále proměňuje.
před 13 hhodinami

Martin Salajka se prodírá mlhovinou mimo realitu

Martina Salajku přivedla k malování příroda. Teď se k ní vrací ještě intenzivněji než kdy dřív, jak ukazuje i ohlédnutí za jeho tvorbou z posledních dvou let na výstavě Nebula, tedy Mlhovina, v pražské Trafo Gallery.
před 16 hhodinami

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
21. 1. 2026

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
21. 1. 2026

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
21. 1. 2026

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
21. 1. 2026

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
21. 1. 2026
Načítání...