Johannes Brahms patří k DNA orchestru, říká hudební ředitel Izraelské filharmonie

Nahrávám video

Na festivalu Dvořákova Praha koncertovala po dva večery Izraelská filharmonie. V programu koncertu převažovala díla Johannese Brahmse, především jeho první symfonie. Festival letos připomíná sto devadesát let od narození tohoto německého skladatele. Blízko k němu má i Izraelská filharmonie. „Patří k DNA orchestru,“ tvrdí dirigent a hudební ředitel orchestru Lahav Shani.

„Hrajeme Brahmse kvůli výročí, ale zároveň mám pocit, že bychom ho mohli hrát každý den,“ uvedl Lahav Shani. Izraelská filharmonie Brahmsovy skladby dříve hrála pod vedením takových dirigentských jmen, jako je Zubin Mehta nebo Leonard Bernstein.

„Pro mě osobně je to jako mateřský jazyk. Cítím, že naprosto rozumím tomu, co se hudbou snažil sdělit, a že to můžeme každý den znovu objevovat v jiném sále a s odlišným publikem, abychom jeho hudbě nově a hlouběji porozuměli,“ říká Shani.

Brahms byl mimo jiné vzorem pro Antonína Dvořáka, jemuž pomohl proniknout k hudebním nakladatelům. Základem proslulosti německého romantického skladatele se stalo vydání Uherských tanců v roce 1869, Brahmsovou doménou byl ale klavír. Pro tento nástroj složil řadu děl, Izraelská filharmonie provedla na Dvořákově Praze Dvojkoncert pro housle a violoncello a moll.

Hudba o emocích

„Je o lidské komunikaci, o lásce, o nejhlubších emocích člověka,“ podotýká ke sdělení Brahmsovy hudby Lahav Shani. „Vždy nás plní emocemi a radostí, zvláště zakončení jeho první symfonie.“

Tvorbě svého prvního symfonického díla věnoval Brahms jednadvacet let. „Ta skladba začíná zápasem, velkým dramatem. Vede, jako u Beethovenových symfonií, od tohoto temného dramatu a zápasu k závěrečné větě, která je hymnou pro bratrství celého světa.

Vede až k obrovské euforii,“ připomíná dirigent Izraelské filharmonie. Podle něj je završení Brahmsovy symfonie jedním z nejradostnějších momentů v historii klasické hudby.

Program Dvořákovy Prahy pokračuje do 25. září, kdy ji v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu zakončí mimo jiné Brahmsův první klavírní koncert. Provede ho britský klavírista Paul Lewis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026
Načítání...